Kolem brněnské kapely RHODIAN je v současnosti pěkně rušno. Nejenže nedávno
vydala skvělou novinku “Enter The Password: Berserk”, ale také zvítězila ve
vyhledávající soutěži Broumovská kytara, které se zúčastnilo cca. osmdesát
kapel. To je už docela slušný výsledek a RUM zine samozřejmě gratuluje k tomuto
skvělému úspěchu. Tento rozhovor se však týká přece jen více aktuálního počinu a
vůbec všeho, co s ním úzce souvisí. Na mé otázky odpovídal Olas, kytarista a
vrchní skladatel v jedné osobě.
Čau Olasi! Mohl bys prozradit, jaká atmosféra nyní panuje v táboře RHODIAN?
Ptám se proto, že na nové desce se poprvé objevuje váš nový bubeník, Honza Lukl
a dle hlášek v bookletu usuzuji, že do kapely přinesl mnoho nového…
No to si snad děláš srandu. Tedy vlastně ahoj ALLeši a všichni laskaví čtenáři!
Pokud myslíš kloubení živých bicích a elektra, to přinesl spíše jeho předchůdce,
dnes působící v kapele ADD SYNDICATE. Honzík je mladý neopracovaný dřevo, který
honí pořád nějaký průsery, takže pokud řekneš „přinesl něco nového“, pak mi
vytanou na mysli právě ty jeho průšvihy s podpalováním auta s aparátem, ledabyle
odhozeným nedopalkem, nebo úspěšné zavření kufru auta s aparátem takovým
způsobem, že jej už nikdo nemohl otevřít - samozřejmě přesně ve chvíli kdy se má
jít hrát apod....UUUfffff. Ale ze všech těch machýrků a rádobymuzikantů byl
jedinej schopen se to naučit a hrát do samplů. Na tom si spousta zájemců
vylámala zuby…
Samozřejmě jsem věděl, že se chytneš. Otázka byla zkrátka přesně trefená
. Než
se dostaneme k rozboru novinky, tak bych tě chtěl poprosit o to, abys trošku
zavzpomínal na starší časy a krátce popsal váš hudební vývoj, a to především
prostřednictvím vydaných nahrávek . Jak je hodnotíš s odstupem času? Pustíš si
čas od času nějakou starou věc?
Ale jo, to víš že jo, já jsem velkej Narcis, ale zas tak velkej, abych se u toho
nenasmál zase ne. Podívej, první demo „Sic erat in atis“ byl první kontakt se
skladbou jako takovou, na „Structure…“ jsme měli čerstvě koupenou naši první
mašinku a bylo kolem toho spousta nadšení. „Fact-or-your Fiction“ bylo první CD
a tehdy způsobilo docela poprask, protože nikdo z metalových kapel neměl
nejmenší potuchy o tom, co tyhle technologie jsou a i takový portál jako je www.freemusic.cz
(jeden z nejpřísnějších) nás vynášel do nebes. Na „Too High“ jsme se doučili
programování. Ta deska byl něco jako malej reparát po „Fact-or-your..“, protože
nepřinášela nic novýho, jen se snažila vychytat ty chyby, který se vyskytly
předtím. „Berserk“ je už vyzrálá deska, dělaná s producentem.
Deska je několik dní venku. Jaké z ní máš pocity a zároveň by mě zajímalo, co
se ti honilo hlavou, když si slyšel její konečný výsledek?
Než jsme docílili právě tohoto soundu, předcházelo několik verzí, který nebyly
podle našich představ, ale byli jsme klidní. Dodo vytvoří takový pracovní
podmínky, kdy se nestresuješ a děláš tak dlouho, až jsi přesvědčen, že je to to
pravé. Jakmile jsme nalezli základní zvukový model, odpíchli jsme se snadno dál.
Je to i o tom, jak si lidi při této práci rozumí. Důležitý je vědět, co chceš a
nevyjadřovat se ve studiu slovy "ty kytary jsou moc nadýchaný" - potom jde
veškerá komunikace do kytek…
Album se jmenuje dosti tajemně. Sice je v bookletu vše dostatečně vysvětleno,
ovšem můžeš několika nechápavcům ( mezi které patří také já) osvětlit, kde se
vlastně vzal celkový koncept alba?
To je dáno mojí velkou láskou k japonským animé filmům, zejména cyberpunku.
Termín berserk znají jak lidi zajímající se o historii (období vikingů), tak
třeba hráči počítačových gamesek a samozřejmě příznivci animé filmů a mangy
(japonské komiksy). Mně se japonská kultura dost zamlouvá - třeba konkrétně u
„Neon Genesis Evangelionu“, což je dílko, kterým je Berserk inspirován, jde o
to, že celý příběh začíná jako akční podívaná s příměsí jakéhosi apokalyptického
sci-fi, ale postupně se akčnost vytrácí a pozornost se soustředí na psychologii
a reálná traumata dětí, které obří roboty (Evangeliony) pilotují. Celá série tím
nabývá na dramatičnosti…
Vypadá to, že jsi velkým fanouškem sci-fi, a to jak literatury, tak také
filmů. Byl jsi při psaní textů vyloženě ovlivněn pouze „Berserky“, a nebo také
nějakými dalšími vesmírnými nestvůrami?
To ne, vlastně jsme to celé pojmenovali podle jedné skladby a ta maličko
zastínila ostatní, které jsou třebas o vyloženě civilních tématech. Je ale
zajímavé sledovat, jak si to někdo může celé vyložit - vnímat to téměř jako
koncepční album s tím, že se to celé odehrává bůhvíkde a na Zemi je stráven jen
jeden víkend…
Jak se na tvé komplikované texty tvářila zpěvačka Martina? Přece jen, těch
netradičních výrazů je v nových textech opravdu požehnaně. To musí být docela
tvrdá škola se tohle všechno nazpaměť naučit…
Je fakt, že mě ty slova jdou od pusy samy, ale Martina někdy na ty slovíčka
nadává, ale je schopná bez problémů dát všem těmto tématům uvěřitelný výraz a o
to jde. Tvrdá škola je hlavně ta čeština, kterou teď používáme, tam už se těžko
uhýbá od té hatmatilky zvané svahilština, která mohla dříve všechno zachránit…
Jak vás napadlo používat z ničeho nic mateřštinu? Máš představu, jak by to
ohledně lyriky mohlo vypadat na dalším albu?
Představu nemám absolutně o ničem, čeština vyplynula sama - 1.dost fanoušků nám
říkalo, ať do toho jdeme, 2. Už v minulosti tu takové pokusy byly, 3. Skladby
tím získají na přímočarosti a o to nám šlo. Řekli jsme si, když dokáže PRAŽSKÝ
VÝBĚR napsat výborné texty v češtině - a tedy ukázat, že to jde - tak nám to
musí jít taky.
Novinka zní opravdu velmi vitálně a mám pocit, že je postavená především na
pestrosti. Byl tohle záměr, a nebo vše šlo přirozenou cestou? Já osobně mám
pocit, že na CD je neustále co poslouchat. Deska je opravdu barevná a dá se
říci, že každá skladba je dočista jiná. Podobný přístup použili třeba DARK
GAMBALLE, na svém posledním albu „Bonboniera“. Jak se ti tahle deska líbí?
Hele, já si myslím, že ta pestrost byla u nás přece vždycky - vždyť si vem „Too
high“, tam byly vedle sebe songy jako „Veil Of Neon“ a „Investigate Your
Destruction“, což jsou dost slušné protiklady. My jen s oblibou zvětšujeme
rozdíly mezi skladbami, protože nezasvěcený posluchač to vnímá jinak, spíše
malinko splývavěji - ty si myslíš, že hraješ pestře, on tě vyvede z omylu raz
dva zívnutím a mávnutím ruky, že je to stále stejné...DARK GAMBALLE jsou výborná
kapela a je mi ctí, že jsme k nim občas přirovnávání (i když ksicht máme svůj,
to je jasný). „Bonboniera“ je výborná záležitost. Já hlavně obdivuju, že ji
vydali poměrně brzo po „Superstar“ a je takhle skvělá....jó to RAMMSTEIN vydali
akorát zbytky ze šuplíku (i když to taky nedopadlo zle).
Jasně, ale právě na tomto CD je těch skladeb, které „vybočují“ docela dost a
já osobně to považuji za velký klad. Je to tím, že jste se nechali ovlivnit
třeba i různými jinými ne-metalovými žánry? Třeba v „Tired Subway“ slyším hodně
silný vliv MASSIVE ATTACK…
Jééé, to je super, já MASSIVE ATTACK zbožňuju neskutečně. Je to krátká skladba,
ve které chceme ukázat, že umíme udělat pomalej song s výraznou, velmi výraznou
atmosférou. Nás MASSIVE ATTACK ovlivňovali už na začátku, třeba když vydali „Mezzanine“,
poslouchali jsme to pořád dokola jak pitomci a některý skladby tenkrát („Rooms
Of Small Pleasures“ z dema „Structure...“) tím taky trochu nasákly. To máš tak,
když se vytvoří kapela ze samých producentů. Všichni jsou tam osobnosti a
všichni vědí, že budou tvořit něco, co ostatní posune. Ale hlavně - mezi těma
lidma fungovala nesmírně silná CHEMIE, mezi nima jako osobnostma a to je tam
hrozně moc cítit. Úplně to z těch drážek CD teče, něco úžasnýho prostě…
Souhlasím. Nebojíš se však trochu neporozumění některých posluchačů? Přece
jen náročná hudba, náročný koncept, složité texty…Dá se říci, že v současnosti
jste stylově nezařaditelní, což ti typičtí metalisté rozhodně neocení. Myslíš
si, že jste tedy schopni oslovit třeba i nové posluchače?
To je jinak. Nový songy jsou především PÍSNIČKY. A lidi jim docela rozumí.
Naživo se na nás napojí (i když to dá kolikrát takovou práci, že je to
neskutečný) a valí v tom s náma. Tajemno vždycky lidi přitahovalo a tohleto
kybernetický tajemno je pro nás daleko uvěřitelnější, než honění čertů za ocas a
vyzývání démonů. Záměr byl ten, že v prvé řadě tě chytne melodie (všeobecně
stravitelná) a teprve potom si všimneš na jakým že to podnosu je servírovaná.A
taky nehrajeme jen pro metalisty - koukni se třeba na fanoušky EBM, nebo drum n´bassu.
Ti nikdy nějakou sci-fi neřešili.
Ve skladbách „We Left Our Playground Too Soon“ a „Bpm“ se objevuje dětský
sbor, ovšem hlásky dětí jsou opravdu pekelně zkreslené a někdy mám pocit, že
slyším zpívat spíše malé robůtky
. Jak jste vlastně spokojeni s jejich hlasy?
Jakým způsobem probíhala vzájemná spolupráce?
To jsou dětičky z taneční skupiny Magic free group, jsou moc šikovné a
všestranné. Já jsem pro ně napsal pár písniček na besídky a taky jejich hymnu,
se kterou soutěží na mistrovství světa a tak nebyl problém se s nimi domluvit a
udělat tohle. Je úžasný jak mají rytmus v těle a jak přesně frázovaly,
nádhera...no comment! Co to čtu, tam žádný zkreslování neproběhlo, to sem míchal
já. Je to udělaný jako klasickej sbor, kterej tě ve stereu obklopuje do
půlkruhu. Jen na začátku „We Left Our Playground Too Soon“ jsem je pustil
pozpátku a nesmyčkoval, což vytváří velmi zajímavou atmosféru....robůtky, to je
dobrý . Vida, jak to v různých lidech vyvolává různý dojmy, to jsi mě docela
potěšil…
V bookletu jsou vyfoceni někteří roboti (můžu vyslovovat Berserkové?),
přičemž u každého je jméno jakého si autora a vedle něj je vždy net link. To
znamená, že každý člověk, de facto vytvořil konkrétního robota? To víš, jsem v
téhle oblasti naprosto mimo. Moje sci-fi znalosti padají s Hvězdnými válkami z
osmdesátých let…
Mimochodem, Hvězdné války mají vynikající myšlenku, pokud znáš všechny díly....s
těmi roboty je to jinak. Ty linky jsou tam něco jako copyright. Měli jsme dva
autory chorvatské grafiky, Kristijana a Gorana a ti odvedli skvělou práci. Jsou
ve světě docela žádaní. U nás šlo o to, abychom jim lámanou angličtinou :)
vysvětlili, kdo jsme a co děláme atd. Navštívili naše stránky a poskytli své
práce za velmi velmi výhodných podmínek.
Ke skladbě „Paralelní životy“ jste vytvořili zajímavý videoklip, kde se
dokonce představuješ jako šílený zubař
. Můžeš
prozradit, jak klip vznikal a samozřejmě přidej další pikantní zážitky, které
natáčení provázely. Jak vás znám, určitě jste se nenudili…
Nenudili jsme se do té míry, že to Marek nevydržel a uprostřed natáčení ujel
.
Všimni si, že v některých záběrech prostě chybí - v prvé řadě to bylo hektický a
náročný. Šlo o to, že jsme chtěli udělat levný klip, protože předchozí klip „Cosmic
Girl“ měl obrovskou výpravu i rozpočet. Jakmile jsme si ale řekli peníze potud a
potud, rázem došly nápady a nakonec to celé vymyslel pan režisér, Zdeněk Buček,
který nás drezůroval…
Právě skladba „Paralelní životy“ je opravdu mimořádně vyvedeným songem.
Pamatuji si, že jsi mi říkal, že každý muzikant za život vždy složí jeden „top“
hit, který vždy přebíjí vše ostatní. Domníváš se, že právě tahle skladba může
být oním „top“ hitem pro RHODIAN? Zároveň by mě zajímalo, jestli text má nějaký
skrytý význam?
Obávám se, že máš pravdu. Nic lepšího už ode mne nečekej (čili konec kapely
). „Paralelní životy“ jsou o tom, jak si žijí životní cesty, po kterých jsi se
rozhodl nešlapat. Za každým rozcestím, za každým důležitým rozhodnutím, tyhle
nevyzkoušené cesty jsou.
Snad nebude tak zle. Máš v hlavě připraven třeba nějaký další koncept, který
bys chtěl použít na dalším albu? Je možné, že následující deska může mít úplně
rozdílnou image?
Jééééé, to jsou ty otázky na příští směřování kapely, co? Háááá, to né, to já
fakt nevím. Třeba z nás bude drum´n bassová kapela. Je tu určitě spousta lidí,
kteří jsou zklamaní z nových OHM SQUARE a my bychom jim to mohli vynahradit
,
takže hurá a propustíme bubeníka
Teď taková otázka, na kterou jsem se tě chtěl zeptat už dlouho, ovšem
vždycky mi to nějak vypadlo. Na tvé kytaře doslova září nálepka kapely NINE INCH
NAILS. Tuhle kapelu mám osobně moc rád, a tak by mě velice zajímalo, jestli měla
třeba právě tahle parta na tebe nějaký větší vliv, ohledně kombinace kytar a
elektronické hudby. Jak se ti vlastně líbí jejich poslední album?
Na nich je revoluční taky to, že točí ani ne tak kytary, jako spíše karikatury
kytar. Takovej ten hnusnej zvuk kytar, ale v celkové houšti elektrárny přesně
sedící. To docilují téměř ortodoxním snímaním kytary linkou. My jsme zase v
tomto konzervativnější a kytaru snímáme mikrofony. Ale - zpět k tomu, o co ti
šlo. Mně se líbí ta drzost s jakou to Reznor celý dělá a o tom to taky je.
Doufám, že aspoň špetka takové drzosti je i v naší hudbě. Mám NINE INCH NAILS
moc rád. Ten chlápek to má v hlavě moc dobře srovnaný. Poslední album je taky
písničkovější, ale jde o to, že tyto alba jsou náročná na poslech. Ze začátku se
zdá, že to nudí, ale pak se do toho člověk dostane. Tohle ale není cesta, kterou
bychom chtěli jít. My máme rádi chytlavost - aspoň u 50% desky.
Oslovilo tě v poslední době nějaké album, ať už z tuzemské či zahraniční
scény?
J A P O N S K O !!!!! Jednoznačně. Jsem docela znechucenej Amerikou. Po
přebubřelém boomu kolem LINKIN PARK a nu- metalu, kterej přes všechen ten humbuk
přinesl něco nového (upřednostnění umu napsat písničku) se už v Americe dělají
jen parodie parodií a nikdo to tam moc neposunuje. Japonsko je posledním
ostrůvkem, kde se dá něco nového najít, protože oni i když hrají klascký heavy
metal, tak ty melodie mají dělaný po svým. To by tě prostě nenapadlo....doporučuju
album „Dahlia“ od X JAPAN.
OK! Blíží se léto. Léto plné letních festivalů. Na tomto místě můžeš nyní
informovat čtenáře, o tom, kde případně v létě objevíte…
Eh, tak v rychlosti: ROCK FOR PEOPLE, STUDNICE FEST, nějaký moto srazy atd. Vše
je na našich stránkách www.rhodian.cz
Oldo, díky moc za rozhovor! Můžeš jakýmkoliv způsobem pozdravit naše čtenáře!
RUM zine přeje ještě mnoho dalších úspěchů!
Takže zdravím všechny čtenáře RUM zine (skvělej název, já si nemůžu pomoct
),
poslouchejte kvanta muziky a choďte na koncerty, přátelé! Mějte se moc fajn!
Díky za prostor v RUM zine. Olas a RHODIAN.
Sestava
- zleva:
Martina Abrahámová - zpěv, recitace, texty, charisma, tmel kapely
Marek Loučka - basa, občasné výkřiky, snaha o samplovací útok, traffic manager
Olas Hladký jr. - kytary, samply, texty, management (bez autobusu s
playstationem)
Honza Lukl - live bicí, mladická naivita, Pan žvanil, záchrana sezony 2005
Rhodian na RUMu:
recenze na Berserk 6-2006
Metal Mondóka s členy Rhodian 3.12.2004
Rhodian a Insania v Ponorce 3.12.2004
Rhondian rozhovor - číslo 11 - 2003
ALLeš