kontakt: Václav D. Hrabák (Vicious Circle Production), Muchova 11, 160 00 Praha 6
e-mail: Vaclav.hrabak@volny.cz
web: http://www.volny.cz/vaclav.hrabak

OBLITERATE - The Feelings (2000 Erebos Prod. CD)

Obliterate je parta slovenských grinderů. Obdivovatelů starších NAPALM DEATH, se kterými jim snad mělo druhdy vyjít i splitko. Nicméně, kde že loňské sněhy jsou. (Pánové by mohli vyprávět). Deset skladeb ve stylu death/grindu uteče jak rum z lahve v hospodě, a vám nezbyde než si tuhle desku pustit znova. Obliterate sice nepřinášejí nic nového, ale zase na druhou stranu jim vůbec nic nechybí. Považte sami - výborný zpěv, který přijde vždy, když má. Velmi slušnou rytmickou sekci a od kytaristů by se také leckdo mohl něčemu přiučit. Zvuk a obal musím též pochválit. Vyzvedávat nějakou skladbu zvlášť si myslím nemá smysl, všechny mají podobného death/grind ducha a album je lépe poslechnout celé jako kompaktní celek. To, že z tábora OBLITERATE přijde občas zával NAPALMové smrti mi tedy nevadí ani v nejmenším. Když smrt tak snad napalmová, né ? Když si navíc uvědomíte, že jde o desku debutní není o čem přemýšlet - Berte to !!! Mě „the Feelings" oslovili, dobrá práce.

1-   Marek

Staří známí OBLITERATE dostáli svého slibu a vyprodukovali debutní album s příznačným názvem "The Feelings". Myslím si, že lepší název tato kolekce nemohla dostat. Úvod obstarává skladba "Abnormal Indolence" - bicí, kytary a už se hlavy točí. Opravdu perfektní odpich ve stylu starých dobrých NAPALM DEATH. Když tak poslouchám, tak si říkám, že jsem si vlastně vždycky přál, aby se podobná muzika dostala až k nám. Moc jsem si přál, aby takhle hrály i naše kapely. OBLITERATE jsou podle mého už hotovou kapelou, která se už umí vypořádat se všemi nástrahami hudebního života... Ale zpět k aktuálním "pocitům". Další skladbičkou, která stojí za zmínku je třetí v pořadí "Naive Mind", která se ve velkých tempech neustále zpomaluje a následně zrychluje. Moc dobrý nápad! Album rozděluje teskná (téměř do doom metalu) hozená elegie "Indian Holocaust", která není rozhodně krokem vedle, ale myslím si, že je zbytečně moc dlouhá. Poté však už OBLITERATE nenechají nic náhodě a zbytek alba už v klidu a pohodě "dodrtí". Výborná skladba jest "World Of Unlimited Facilities", která tíhne spíše k death metalu. Za zmínku stojí opravdu výborný výkon vokalisty Tomáše, který si poradil i s jakýmsi "vyšeptáváním" a zuřivými výkřiky. Zkrátka záporů jsem moc nenašel, protože takováto hudba mne opravdu oslovuje (což třeba pro ostatní neplatí). Ale co je opravdu obdivuhodné: OBLITERATE dokáží kvalitu přenést i na pódium a energie z nich doslova prší. Tohle je základ pro konečné hodnocení: OBLITERATE jsou velice dobrou kapelou...

2   Aleš

kontakt: Ladislav Polák, Lidické námestie 7, 040 22 Košice, Slovensko

NOVEMBRE - Classica

Máte-li rádi doom metal v jeho původní podobě, tedy žádný doom rock typu MOONSPELL, TIAMAT, ANATHEMA apod. je album "Classica" určeno právě vám. Hutný zvuk kytar, sem tam vybrnkávačka, nečekejte žádnou flétnu, housle a tak. Vše je na kytarových základech, né nepodobných postupů ANATHEMY, tedy velice chytlavé a emotivní. Zpěvák používá dvě polohy. Jednu takovou depresivnější a druhou poklidnou až mluvenou. Možná by právě zpěv mohl být o něco více vytažen do popředí, ale jen místy. Chcete-li nějaké přirovnání, tak snad energičtější MY DYING BRIDE. Produkce NOVEMBRE se hodí, když stáhnete roletu a budete si v klidu přemýšlet o životě, světě, holce co na vás sere (Sakra, Martine, kdo má tohleto po tobě přepisovat, kurva už sem za zvuků Rotten Sound a psaní tědlech tvejch recenzí začínal myslet na něco jinýho než furt na ... a pak ty začneš s timdle, to mám skoro chuť se na všechno vysrat, otevřít si tu vokno a hupsnout rovnou na ten betonovej podklad, co máme před barákem. Todleto už mi fakt nedělej - vám ostatním se omlouvám za vsuvku, který jindy nedělám, ale teď jsem si jí nemoh odpustit, protože už několik let prožívám hlubokou depresi z nešťastné lásky a zrovna dneska to na mě nějak zase doléhá - pozn. Gory). Jedno z povedenějších doom alb v poslední době.

2   Martin

TRAUMA / CALLIGERY - split (Owl Records)

Kterak došlo ke spojení indonézské kapely TRAUMA s našimi CALLIGERY, je mi doteď záhadou. Ovšem nejsem tu od toho, abych tohle řešil. Zkrátka začnu od strany jedna, kterou okupují již zmiňovaní Indonézané. Na rovinu přiznává, že mne jejich death metal vůbec nezaujal. Žádné moc dobré nápady ke slyšení nejsou, navíc je jedna skladba jako druhá. Vše hatí i příliš "zahuhlaný" zvuk. Naši CALLIGERY jsou už trochu o něčem jiném. Hlavně rozdíl ve zvuku po otoční kazety doslova praští do uší. CALLIGERY ovšem nejsou nijak zvláště zapřísáhlí death metalisté. V jejich tvorbě je cítit také trash a snad i špetka klasického heavy metalu. Je vidět, že se kluci snažili od sebe odlišit jednotlivé skladby a tak nahrávka nepostrádá razanci a ani nápad. Dobrým tahem je též střídání vokálů. Dokonce zaslechneme i čistý "doplněk" jako např. ve skladbě "Antibiotik". A neměl bych zapomenout také na jakousi baladu nazvanou "Mordiana", která se přeci jen ke konci přikloní k větší tvrdosti. Celkově se dá říci zajímavé splitko. V souboji kapel jasně dominují CALLIGERY. Ještě bych měl připomenout, že na adrese Míry Vejvody funguje tapetrading (death, grind), takže zájemci o výměny, nechť píší na jeho adresu. Určitě vám rád vyjde vstříc!

4 / 2   Aleš

kontakt: CALLIGERY, Míra Vejvoda, V Rámech 3087, 580 01 Havlíčkův Brod

LIES & DISTRUSTS - Fláky 97 - 99

V případě této kapely už můžeme hovořit o kultu (hlavně tedy pokud žijete v Kladně a jeho okolí). LIES & DISTRUSTS, otec a maminka kapely GRIDE v jedné osobě na této výběrové kazetě dokazuje všem crustovým hlavám (a nejen těm), že jejich pekelná jízda (s Čertem za bicí soupravou) stojí minimálně za poslech. Pokud se v mých recenzích často objevuje slovo nuda, tak vězte, že na této nahrávce ji nenajdete. Songy jsou nahrány ve zběsilém tempu, nechybí patřičné střídání vokálů (to je opravdu specialita). Navíc kapela použila pro svépísně několik velice vtipných (ale na druhou stranu závážných) inter z filmů, zpráv a různých jiných pořadů. Jelikož mám rád pestré nahrávky, tak jsem opravdu velice spokojen. Pokud chcete, abych jmenoval nejpovedenější skladby, tak vás asi zklamu. Všechny tady mají své místo. Recenzi zakončím větou: Kdo miluje crust/grind, nechť si tuhle nahrávku sežene. Velice podařené dílko, na které si určitě dobře zapaříte....

4 / 2   Aleš

MANIAC BUTCHER - Epitaph (2001 Pussy God Records CD)

Šestý a poslední kůl do Ježíšova prohnilého těla zplodila černá (dalo by se již říci kultovní) kapela MANIAC BUTCHER. Jen budoucnost ukáže, zda to byl opravdu poslední zásek na pažbě Šíleného Řezníka. Ano, opravdu. Barbarüd a Vlad se rozhodli skončit. Proto mi tohle CD bude navždy připomínat bolestný smutek. Loučení však není žádný utahaný "funus". Tam, kde skončila poslední píseň z alba "Invaze" začíná i "Epitaph". to znamená peklo, peklo a ještě jednou peklo. Další kapitolou jsou texty. Tentokráte si už opravdu neodpustím slovo - básně. Tak např.: pečinka chutná / i kurvičky vilné / jsou jen pro mé vojíny udatné nebo Uvnitř dubu statného / i malý červotoč žravý / než dřevorubcova sekera / nebezpečnější se jeví. Slušlo by se dodat, že konkrétně tohle album je věnováno opravdu těm nejortodoxnějším zarytců černého stylu, protože tu nenajdete pomalejší pasáž. Nejlepší skladbou se zdá být hned ta úvodní nazvaná "Co dobrého pro mne, dobrým jest - toť pravidlem neměnným provázejíc mě životem mým povšechným" (uff), která je tu také v podobě prvotřídního videoklipu. Je navíc podle mého soudu hozena trochu do trashe a připomíná mi tím "komplet" skladbu ze splitka "Proti všem...". Závěrem dodávám, že pokud se MANIAC BUTCHER opravdu nevrátí, zůstane tu opravdu černá díra...

666   Aleš

kontakt: Radim Hora, P.O.Box 19A, Hořovice, e-mail: barbarüd@hornet.cz
    web: www.hornet.cz/barbarüd

CELLERIUS - Ocean Of Neverending Emotions (`99 demo)

Tentokráte nastavíme buzolu směrem na východ a vypravíme se do Prešova, kde sídlí tato death-doomová formace. O nějakém přelomovém počinu nemůže být ani řeč, ale kapela si prostě hraje to svoje a myslím si, že špetka death-doomu nikdy nikoho nezabila. Kazeta obsahuje čtyři songy plné temnoty a zimního chladu. Nejdelší a patrně i nejlepší skladbou je pro mne "The World That Hurt", která i přes svou délku neztrácí patřičnou atmosféru i právě proto, že v ní můžeme uslyšet dvě polohy vokálů (čistý a death metalově drsný). Jestli mám dobré informace, tak se domnívám, že jde o první nahrávku, kterou CELLERIUS zplodil, takže výsledek je velice uspokojivý. Tak uvidíme, jak se chalani vypořádají s dalšími nástrahami, které bude skýtata nahrávka číslo dvě. Jen ještě připomenu, že celé tohle dílko bylo nahráno v Prešovském studiu Perina. A zvuk? Myslím si, že je vcelku obstojný a jak už jsem uvedl výše, na debut to není rozhodně zlá nahrávka. Trojka snad nikoho neodradí, že?

3   Aleš

kontakt: Daniel Ináš, Kapušany 444, okr. Prešov, 082 12, SK, 00421-91-7941434
    e-mail: f5inas@unipo.sk

REINFECTION - To Die For Nothing (`00 Mad Lion Records)

Jiné slovo, než chlív mne opravdu nenapadá... Polští chlapci to pěkně řežou. Nahrávka obsahuje deset skladeb do nejdrsnějšího death-grindu. Je navíc podpořena nelidským vokálem (kterému není rozumět ani slovo) a mám takový pocit, že plní úlohu dalšího hudebního nástroje. Někdy se kapela dostane do situace a vlastně jí nezbývá nic jiného, než se neustále opakovat. I REINFECTION této nemoci neutekli. Ovšem snaha se cení. Příklad? Skladba "I Feel Smell Of My Victim", (zřejmě asi nejlepší), nechybí jí nápad ani patřičná brutalita. Snad se REINFECTION do budoucna podaří najít svou tvář. Jméno v undergroundu už nějaké mají,ale... No, nebudu to teď pitvat. Ještě připomínám, že obal je jen pro silné nátury. Srdečný pozdrav do Polska!!!

3   Aleš

kontakt: REINFECTION, Hubala 29/7, 26-4000 Przysucha, Poland, tel.: 004848 75 32 44

HERMAFRODIT - Major - Mix (`00 Epidemie Records CD)

Recenzi nemohu začít jinak, než úsudkem mého kolegy Marka, který mi tvrdil, že kdyby tenhle projekt nevyšel z kultovní kapely HERMAPHRODIT, těžko by o tohle CD zavadil... A co by na to řekl Tomáš Zavadil? Možná, že by mu dal za pravdu. Nicméně HERMAFRODIT je opravdu už o něčem jiném. Nahrávka obsahuje osm schizofrenických záseků, které většina naší populace absolutně nepochopí. Není se co divit. Ono poslouchat ve skladbě "F.A. Kiwisch" čtyři minuty jenom dunění není moc velká zábava. Mám takový pocit, že tahle "hudba" se vůbecnikam nehýbe. Vyjma hned úvodní mix předělávky od majora Zemana, které však vévodí seriálová znělka. Prostě nuda. Elektroniku v žádném případě neodsuzuji, ale musí to mít hlavu a patu. Po tom ale asi ani Tomáš Zavadil netouží. Jen mám pocit, že taková VANESSA to tak před deseti lety dělala lépe. Ale jdeme dál. Druhou polovinu CDčka tvoří videoklipy, které přecejen dávají této abstraktní hudbě trochu jiný rozměr (výjimkou je skladba "Laser" - sorry, ale pozorovat šest minut blikající světla - to snad ani nelze). Jinak ovšem klipy jako "Zábrany" a hlavně "Architektura ostrých hran" jsou dosti vyvedené, protože mají jakousi dějovou složku. Takže když to spočtu, dává nám to známku čtyři.

4   Aleš

kontakt: Epidemie Records, Martin Čech, P.O.Box 5, 396 01 Humpolec
    web: www.mujweb.cz/www/epidemie, e-mail: epidemie@post.cz

WARCOLLAPSE - Divine Intoxication (`97 Insane Society Rec.)

V letákách se dočtete, že jde o švédský metalický crust. Je to fakt. Poslouchá se to velmi příjemně musím uznat. Nářez, kterému nechybí hlava ani pata. Melodický, ale přitom dost crustový. Občas probleskne nějaká ta pomalejší (nikoli vyměklá) pasáž, aby kapela měla zase kam spěchat. Opravdu není co dodat. Musím taky říct, že zvuk je o hodně lepší než na minulý kazetě téhle smečky. V bookletu od Insane Soc. již tradičně najdete i českou verzi textů (záslužná práce). Mě tohle dílo velmi potěšilo, zkuste to taky. Dopručuji...

2   Marek

PESHATA - Děti ze stanice ZOO (demo 2000)

Druhý demáč punkrockové Peshaty je věnován nikoli dětem ze stanice ZOO, jak napovídá název, ale spíš zvířatům ze stanice město. S tím plně koresponduje textová složka věci. Některé příhody jsou fakt jinde neuslyšitelné... V textech má PESHATA jistě silnou zbraň. Hudba jako samostatná část taky ujde, ačkoli o originalitě nesmí být řeč ani omylem. O tu kapele také ani nejde. PESHATě jde spíš o legraci a uvolnění, o vyblbnutí se na koncertě v létě po parném dni. To se ale myslím zdařilo měrou vrchovatou.

Marek

SORATH - Omnes Dii Gentium Daemonia (Leviathan Records)

Stejně jako MANIAC BUTCHER tak i SORATH se nijak nezpronevěřili svému zaběhnutému stylu, i když v hudbě plzeňské kapely můžeme hovořit spíše o death-blacku. Minulé album "Gnosis" se mi velice líbilo a často po něm sahám. Když srovnám minulou nahrávku s novinkou, tak musím uznat, že SORATH šli tentokrát více do hloubky. Technických fines přibylo (což kvituji s povděkem) a přibylo také více melodických prvků. Jednotlivé skladby nejsou zdaleka na první poslech. Změny v tempech jsou opravdu "prokoumané" a někdy vůbec enmůžete tušit, čím vás kapela překvapí v dalších vteřinách oné písně. O tomto pravidle se můžete přesvědčiti hned v úvodní skladbě "Coldhearted Blasphemy". Krásné melodie jsou také ke slyšení v "The Cold Air" (název skladby opravdu koresponuje s celkovou atmosférou skladby). Na a pokud vlastníte CD podobu alba, tak si ještě můžete vyslechnout cover od mocných IMPALED NAZARENE. celkově jsem opět velice spokojen a musím uznat, že i po zvukové stránce se kapela dokázala posunout ještě blíže dokonalosti. opravdu docela tápu a nevím jakou známku mám udělit, protože předchozí album dostalo jedničku s mínusem, ale to jsem ho již měl hodně naposlouchané a pěkně jsem si notoval. Tohle dílko ještě musím řádně prozkoumat a tak v současném rozpoložení dám za dva.

2   Aleš

kontakt: Equinox Production, Pavel Kusniarik, Blatenská 12, 307 02 Plzeň, +420 19 7441452

GREEDY INVALID - Game Is Drawn (demo 2000)

Když vyšla "Invalidům" nahrávka "The Cold Of Past" byl jsem opravdu očarován a též velice překvapen... Leč čas běží a mění věci okolo nás. Ani GREEDY INVALID nejsou výjimkou. Nejpodstatnější změnou je určitě výměna zpěváka, která souvisí také se stylovým odklonem od klasického pojetí doom metalu. Co vlastně kapele zbylo z předchozí nahrávky je zvuk kytar. Zkrátka GREEDY INVALID jsou nyní už trošku jinou kapelou, která přičichla k tzv. heavy-doomu a na jednu stranu je mi opravdu líto, že svůj starší obraz polili černou tuší. Jenže mince má dvě strany a člověk, který alespoň trochu poslouchá tvrdou hudbu musí uznat, že i nynější podoba kapely není vůbec k zahození. Třeba hned titulní "pecka" s poutavým a pronikavým refrénem je doslova pastvou pro uši. Zpěv je jak už sami tušíte čistě "heavy" a zkušenost z projevu vokalisty doslova čiší. Mou zřejmě nejoblíbenější skladbou je hned druhá v pořadí nazvaná "All We Are The Pieces". Prostě melodika v podání GREEDY INVALID vítězí. Za zmínku opravdu stojí všechny kusy na této nahrávce. Chce to jen poslouchat a poslouchat. Neodpustím si jedno varování: Kdo má rád hudbu na první poslech, nechť tuhle kazetu vůbec nezasunuje do svého přehrávače. Trvalo mi opravdu nějakou dobu, než jsem proniknul do království tohoto díla. Jmenuje se sice "Stav je nerozhodný", ale já si myslím, že GREEDY INVALID vedou... Nicméně už podruhé stojí na začátku cesty.

2   Aleš

kontakt: Jirka Holaň, J.V.Choráze 1491, 742 58 Příbor, tel.:+420/604/905 011
    e-mail: gi@seznam.cz, web: http://greedy.hyperlink.cz

AHUMADO GRANUJO - Instrumentia Chirurgica
UTOPIA - Differences (split)

Táááák. Opět budeme drtit. První budou pražští AHUMADO GRANUJO. Již v minulém čísle jsem jejich počin vychválil (split se slovenskými ČAD) a jsem moc rád, že jsem se ve svém tvrzení nezmýlil, byť jak mi David sdělil, tato kazeta obsahuje ještě starší matroš než již zmiňovaná placka. AHUMADO GRANUJO splňují všechny podmínky, které mi stačí ke grindovému štěstí. Zvuk je vysoce kvalitní a konečně nechybějí ani nápady a ulítlé srandičky. Tím pádem se člověk u poslechu kazety ani náhodou nenudí. Ba přímo naopak. Chytlavé vypalovačky v podání AHUMADA mne dostávají do transu velice rychle. Parádou samou jsou názvy jednotlivých skladeb. Tak např.: "Popraskané paty hárajících klokanů", "Silážní jámy nemytého podpaží", nebo "Vaginální výprava do světa ztopořených hraček". Parádní náklep od ne moc "obletované" kapely. Druhou skupinkou je UTOPIA, která byla dosud pro mne zcela neznámým pojmem, ale ani ona se překvapivě neztrácí. Předvádí takovou zvláštní "chuť" grind coru, která je podpořena spíše death metalovým vokálem. Zvuk stejně jako kolegové made in Megasound, takže není co řešit. Jen možná trochu členitost skaldeb chybí... No a asi jediným krokem vedle v podání UTOPIE je konec nahrávky, který obstarává živý záznam z koncertu. Podle mého názoru by tu ani nemusel být. Jinak další vydařené splitko. Grindeři neváhejte!!!

1- / 2-   Aleš

kontakt: AHUMADO GRANUJO, David Pavlíček, Ctěnická1, 190 00 Praha 9
            UTOPIA, Jirka Šverma, Pražská 1149, 543 01 Vrchlabí 1

COWARD - The Gate of Immortality (2000 Music Vaško s.r.o. CD)

Coward je kapela, která mě zaujala na koncertě a jedním dechem musím dodat, že z CD určitě nezklamala. Mimochodem natáčeli v ne zas tak zavedeném studiu Power Studio ve Stříbře. Coward nám předvádí death metal. Chlapi využívají klávesy. Tím se ale nenechte zmást, černobílé klapky to netáhnou vůbec do doomových vod, spíše navozují zajímavou atmosféru. Řekl bych, že jsou do hudby nenásilně vloženy a sedí tam celkem dobře. On ten smtící kov pánů z Cowardu také občas udeří řádně deathově, jindy zase jen tak melodicky zazní. Album jako celek působí velice pohodově. Je poznat, že hudebníci se do ničeho nenutí a že je hra baví. Posuďte sami... Shrnu to jako přemýšlivý death metal s občasným využitím kláves.

2+   Marek

kontakt: Coward, Na Vinici 1073, 349 01 Stříbro, tel.: 0183 623 686, 0603 759 346 - Martin

LIMITS OF NESCIENT - Germs of obsession (`98demo Copremesis Rec.)

Na již trochu starším demu od Limits of Nescient z Krnova najdete čtveřici slušných death metalových skladeb. Poslouchá se to docela příjemně, i když podobné postupy jsem už někde zaslechl. Všechny čtyři skladby jsou poměrně dost propracované, ale žádná z nich se výrazně neodlišuje. Kazeta ovšem není zas tak dlouhá, takže si myslím, že obrázek o tvorbě není úplný. Uvidíme kam půjde kapela dál, neboť jestli se vydá na cestu technického death metalu je na co se těšit. Zvuk ze studia Půda je ucházející, stejně jako obal.

3   Marek

SALAMANDRA - Twillight of Legend (`99 Leviathan Rec. CD)

O Salamandře by se dalo říct - jediný český speed metal. To říká dost, ne ? A co to znamená ? No, však jistě tušíte. Melodická a přesto docela svižná metalová porce. Středověké kresby na stylově zpracovaném bookletu též patří k věci. Stejně tak i opěvování legendárních hrdinů a jejich rekovných činů. Já osobně se o tenhle styl moc nezajímám - znám Rhapsody, a právě k těm přirovnal novější tvorbu Salamandry z již snad natočené druhé desky Skarremar. Nicméně na tomto debutním CD se kapela snaží seč může, a výsledek zní velmi simpaticky. Pohodička. Nic pro death ani grind maniaky, ale spíš pro vyznavače chytlavých melodických linek. Řekl bych ale, že jde o celkem jedinečnou českou odpověd na světový speed. Posuďte sami.

3   Marek

THALARION - Four Elements Mysterium (CD `99)

Thalarion je kapela, která si mě získala už svým demem. Tohle CD vlastně hudbu posouvá dál. Thalarion nestojí na místě. Po personálních problémech ubrali na agresivitě, i když v poslední době klasického střídání mužských a ženských ( nebo vlastně pánských a dámských)zpěvů se nevzdala kapela ani náhodou. V podání THALARION je to ovšem v takovém provedení, že nelze říci ani zblo. Kvalitní zpěvačka i zpěvák (jeho hlas je opravdu šťavnatý, trochu do blacku...) jsou podpořeni melodickou a přitom dost temnou doom metalovou hudbou. Zejména zvuk kytar sedí jak pivo ke guláši. Některé motivy (teď nevím, v které písni) mi připoměli starší tvorbu the GATHERING. Až na ten zpěv pochopitelně. Zvuk je taktéž vysoce kvalitní. Exponent studio je také již značně prověřené. Kdo má rád doom metal, tohle CD by si měl určitě opatřit.

2   Marek

kontakt: Juraj Schlosser, Krusovska 2050/25, 955 01 Topolcany, Slovensko
e-maily: jschlosser@ba.telecom.sk, thalarion@ba.telecom.sk, web: www.thalarion.miesto.sk
label kontakt: Mighty Music info@mightymusic.dk, web: www.mightymusic.dk

LYKATHEA AFLAME - Elvenefris (2000 Obscene Prod. CD)

Tak nevím jestli je to první nebo druhé CD. Kapela totiž dříve působila pod názvem APPALLING SPAWN a vydala výtečné album „Freedom, Hope & Fury". Dnes je tu již LYKATHEA AFLAME se svým Elvenefris. Název skupiny se sice změnil, ale stylové kotrmelce nečekejte. Excelentní kombinace ultrarychlých deathových až grindových pasáží v kombinaci s občasným zpomalením či melodiemi v duchu nejen starého Egypta. V téhle souvislosti vás jistě napadne jméno NILE. Troufám si říct, že naši LYKATHEA AFLAME jsou lepší. Řekl bych také, že v porovnání s NILE nepoužívají tolik východních motivů. Hudba nestrácí melodičnost ani v nejrychlejších částech, což je fakt neuvěřitelná věc. Výsledný zvuk mohl být kapku agresivnější, jinak bez CD obsahuje rovných jedenáct opusů, čítajících v konečném součtu přes sedmdesát minut. Takže vážně slušná porce. Instrumentální výkony zůčastněných jsou ale fakt na velmi vysoké úrovni. Nápady také nechybí. Zajímavé sborové až orchestrální (no to jsem asi kapku přehnal) pasáže. Tahle deska je nutnost !!!

Marek

kontakt: Petr Tománek, Běchorská 272, 193 00 Praha 9
label kontakt: OBSCENE Prod. P.O.Box 28, Lázně Bohdaneč 533 41, e-mail: curby@obscene.cz
web: www.obscene.cz

Určitě se podívejte na stránku Jany Šouflový, která kreslila obal na Elvenefris. I její ostatní obrázky stojí určitě za to vidět: http://home.internet.cz/maffet - pozn. Gory.

SHAARK - Suicidal Society (2000 Globus Music CD)

Třetí desku moravských dravců vydala opravdu firma Globus snad dokonce za asistence Popronu. Vydavatelství tedy na naše poměry vskutku masivní. Hudba se line v klasickým SHAARK duchu. To znamené řádně agresivní trash/death/core. Deska je sice proložena různými zpomaleními či vybrnkávačkami, ale zdá se mi jako celek zbytečně dlouhá (kolem hodiny). Až vás z tý agresivity začne bolet hlava. Je to ale jen můj názor. Zvuk je řádně nabroušen a chválit nadmíru prověřené muzikanty se mi zdá zbytečné. Dobrý vtip je poslední „The Gorilla Song". Až na tu dýlku je to fakt slušná věc světové ůrovně. Na české poměry jistá špička.

Marek

DEPRESSIVE REALITY - To The Light (demo 2000)

Pražská smečka DEPRESSIVE REALITY vydala již třetí demo a na spadnutí je navíc jejich split CD s ABSURD CONFLICT. Demáč „To the Light" je rozhodně to nejlepší co jsem od kapely slyšel. O tom, že ve stylu death/doom lze jen těžko přijít s něčím originálním není sporu. Depresivní realita se ale snaží seč může. Jejich tvorba má líbivou melodii, ale přitom neztrácí tvrdost. Největší změnou je rozhodně absence kláves. Tento krok hodnotím určitě pozitivně. Kapela se asi tím víc snažila svou pozici obhájit techničtějším pojetím skladeb. A propracovanost musím opravdu pochválit. Je znát, že kapela již má své zkušenosti.Velice solidní je též výkon zpěváka, který zvládá hned několik poloh. Za největší pecku ale stejně považuju „Ticket To Hell" vzanou z debutního dema. Zvuk ujde. Tohle demo by si určitě neměl nechat uniknout žádný fanoušek death metalu. Přeju DEPRESSIVE REALITY hodně štěstí a jen tak dál chlapi, jen tak dál.

Marek

kontakt: Michal Havránek, Vidimská 1/732, 181 00 Praha 8 - Čimice

The PUBLIC caged conscience EP/MC 1999

A máme tady další nářez jako hrom. Takže tahle kapela pochází ze slovenska a hraje brus jako prase.
Demo není príliš dlouhé - čítá čtveřici poměrně technických kompozic ve stylu nápaditéhu crustu řízlého špetkou brutálního HC. Posluchač se ovšem nemá šanci nudit ani v nejmenším, což je dáno střídáním temp i nálad v jednotlivých skladbách. Nicméně rychlost vítězí nad romantikou. Jednoduše „caged conscience" není jen bohapustý nářez bez hlavy a paty. Možná je to také dáno nedlouhostí dema, ale někdy méně může znamenat i více, ne ? Taky chválím zvuk kazety (Moonset studio)

2   Marek

kontakt: K.A.Z. Rec., Rado Uhlík, Jesenského 51, 960 01 Zvolen, SK

SECOND END - promo CD 2000

SECOND END se snaží o heavy trash metal. Věc se celkem daří, ale zdá se mi, že občas kapela sáhne až někam k zábavovkám. Poslouchá se to dobře, né že né. Ale zdá se mi, že jedním uchem tam, druhým ven. Další věc jsou texty. Zpěvák pěje česky, což je rozhodně plus. Texty samotné jsou vesměs docela slušný - sem tam je to i sranda. Možná je to tím, že já poslouchám spíš drsnější spolky, ale zdá se mi, že drsnější zvuk by se k SECOND END hodil víc. Ten zvuk mi celkem moc nesedí. A co říct k samotné hudbě ? Nó některý postupy tady už byly, to je jistý, ale zase je vidět, že kapela na mě kašle a hraje si co chce a co jí baví a tak to snad má být, ne ?
Kdo poslouchá pohodičku

2-3   Marek

kontakt: Zdeněk Kumpán, Vrchlického 21, 695 01 Hodonín

IMPETIGO - Buio Omega (Obscene Prod.)

Impetigo - poslední dobou znovuvykopaná kapela. Pro někoho legenda, pro někoho chaos. Osobně to nevidím ani na jedno. Jejich hudba je velmi zvláštní, trochu mi připoměla, pro mě legendu MACABRE. CD obsahuje dvě starší EP, z nichž to druhé je živě. Jde o gore grind/death, ovšem s velmi originálním zvukem. Zvuk, to je právě ten kámen úrazu - je fakt těžko to popsat. Koncertně Impetigo nabude jestě další rozměr, takhle trochu nevím, co si o tom myslet. Fakt je, že v záplavě amerických brutal gore grind kapel je Impetigo rozhodně zjevení. Ono to je taky asi o srandě a nadhledu a tyto atributy pánům rozhodně nechybí. Brutální recese ...
CD obsahuje i multimediální přílohu, kterou jsem bohužel neviděl....

3   Marek

SIX DEGREES OF SEPARATION - When Autumn Comes (demo)

Již první nahrávka této doom "komety" mne absolutně překvapila a hlavně přesvědčila. "Dark Ages" byl výtečný debut, který jakoby ukázal směr, kterým se budou SIX DEGREES OF SEPARATION ubírat. Kapela o sobě nedala dlouho vědět (viz rozhovor), ale nyní předkládá svou druhou pečeť. Kluci neustoupili od melodičnosti a vytvořili skladby, které vyráží dech. Je to opravdu s podivem, jaký hudební potenciál tahle partička má. Jako kdyby nebyl vůbec problém udělat nějakou hitovku. Opravdu jsem se obával, že kapela svůj debut nepřekoná, ale opak je naštěstí pravdou. Zvuk je perfektní, obal kazety je skvostný... Prostě super počin!!! Jaké skladby u mne zabodovaly nejvíce? Musel bych napsat všechny, ale mimořádně vydařená je v pořadí čtvrtá "Seeds Of Evil", podpořená skvostným ženským vokálem. Také mi to nedá, abych se nezmínil o poslední skladbě "Immortal Sins / Succubus Nights", kde mi Radkův hlas v některých pasážích připomíná Polyho z INSANIE. Až tak hluboce do toho kapela šlápla. SIX DEGREES OF SEPARATION měli melodiku, ale přidali atmosferičnost a podle mého se rázem vyšvihli do první série našich doom kapel. Kdo miluje doom metal, tak není možné, aby se mu tahle nahrávka nelíbila!!!

1   Aleš

kontakt: Radek Zábojník, Velký Ořechov 35, 763 07, +420-606-641037
    e-mail: sixdegrees@seznam.cz

DETESTATION - they won't take us alive (Trujaca Fala)

Tahle kazeta má podtitul splits, singles and live 1996 - 1998, což trochu nastiňuje hudební obsah. DETESTATION hrají punk a to dost drsně. Rychlý kytary se předhání s bubeníkem jedna radost. Všemu ovšem vévodí zpěv jisté Sairy. A tá má fakt hlásek jako konipásek. Žádný čistý zpěvy, žádný murmury ale fistule a ječák jako blázen. Něco takovýho se jinde neslyší. Tahle dáma se holt umí pořádně naštvat a vyřvat se z plnejch plic. Malinko bych ale i tak zpěv víc vytahnul, jinak je zvuk ucházející. Live část je tradičně trochu slabší, ale i ta celkem ujde. Kazeta obsahuje 22 válů od týhle americký partičky. Pro punkery nutnost, pro ostatní možnost slyšet nevídané...

Marek

kontakt: Trujaca Fala, P.O.Box 13, 81 806 SOPOT 6, Poland

DEMIMONDE - Mutant Star 2000 (Epidemie Rec.)

Popsat hudbu DEMIMONDE je vskutku nelehká úloha. Po koncertu v pražském Rock Café jsem z toho měl i trochu strach, neboť koncertní provedení mě fakt nechytilo. Z CD je to ovšem o něčem jiném. Jednotlivé skladby jsou sice poměrně dlouhé ( asi 8 minut v průměru) nicméně fakt nenudí. Hudba stojí na jasných metalových základech (death asi i doom či black) ale je prostoupena zvláštním duchem experimentů. Jde o dost atmosférickou záležitost. Některé pasáže působí jek z opery, jiné jak z vesmírné družice. Další zvuky přichází z oblasti ambient. Najdeme i špetku najazzlých melodií. Je to opravdu bohatá směsice, co ? Určitě to není hudba pro každého. Je to spíš experiment, pokus hledat nové hudební cesty. Na skladbách je velice zajímávě právě spojení tak zdánlivě nesourodých soukolí jako death metal a třeba industrial. „Mutant star" je zkrátka novátorská deska experimentátorů DEMIMONDE. Nenechte se ovšem odradit koncertním provedením, které se mi zdálo minimálně o třídu slabší. (Fakt pardon). Ono také osm lidí, do toho samply....

2   Marek

MELANCHOLY PESSIMISM - Evil Planet (2000 Epidemie Rec.)

Jestli někdo z vás ještě neslyšel o téhle kapele, tak se můžete jít rovnou zakopat a to hodně, hodně hluboko. Tihle moraváci vydali totiž již třetí desku, abyste věděli. A zase se zlepšili. Pak, že nelze přijít s něčím neotřelým. Pche poslechněte si „Evil Planet". Vpravdě královská oslava grind/deathu. Kapela předvádí jak zkloubit technickou hudbu s brutalitou a nadhledem. Ale oni nám MELANCHOLYci kloubí i grind s moravským folklórem ( prý móžó ale nemusí) a hip hopem (viz. závěrečná Grind Hop Shit). Kapela se ale ani tak nespokojila jen s vlastním repertoárem a přidala i Battery od dnes již NeMetallici. (Sypete to lépe než originál pánové.) Jo a taky jsem si vzpoměl na americkou partu Mortician (nevím jestli to měl být záměr) při poslechu kousku The Well, kde je použito pár slov ze seriálu o majoru Zemanovi (díl Studna) - fakt hororová vsuvka. Killyho hlasový rejstřík je opravdu hodně bohatý, chybí snad už jenom operní zpěv (ani bych ho snad ale nevyžadoval , ech) a dlužno dodat, že ostatní muzikanti nezaostávají ani o píď. Prostě, kdyby tahle hráli všichni tak se asi uchválím k smrti. Super obal (i když ten muší chlapec pod CD je v pravdě silná káva) , super zvuk, super nahrávka. Je sice paradox chválit „zlou planetu" ale nemohu jinak.

1   Marek

kontakt: management Lukáš Macháček, Palánek 3/44, 682 01 Vyškov, tel.: +420 507 31113, fax: +420 545 213404
web: www.melpess.com, www.cz-net.com/melancholy

COLP - Paralysis CD 1999 (CBR Rec.)

Colp vydali svou již druhou desku u v poslední době stále aktivnějšího labelu CBR. A jako tuším všichni, kdo k tomuhle vydavatelství patří, natáčeli ve studiu Hacienda Miloše Doležala. A zvuk je celkem zdařilý, rozhodně lepší než na předchozím disku. Ale celkově se mi zdá, že kapela jako celek zmelodičtěla. Ne že by ubylo řádných trashových rifů, to ne, ale kapela skladby více propracovala, i když zase nějakou velkou originalitu nečekejte. (originalita je taky zatraceně těžká věc) Colp nám svou hudbu nabízejí poměrně nenásilně. Já bych naproti tomu naopak trochu té agrese přivítal. Kapela se však posunula trochu do atmosféričtější polohy, která jí zdá se sedí. No a co dodat ? Snad že tohle CD si své posluchače určitě najde, je to totiž celkem moderní pojetí nejen trashe. Hráčské výkony jsou víc než slušné. Je vidět, že pánové se spolu již nějaký ten pátek sehrávají. Zkrátka Colp tu byli, jsou a patrně i budou. Je vaše věc jestli po tomhle CD šáhnete. Pro fanoušky takových TESTAMENT doporučuji. Obal se mi také docela líbí....

Marek

KRABATHOR - Unfortunately Dead CD 2000 (System Shock)

Krabathor, bez Bruna v sestavě vydali další album. Nový materiál prý skládal jen Christopher, asi aby mistr Speckman nedělal v Krabathoru Mastera. Rovnou musím říct, že jsem čekal něco jiného než se na mě vyvalilo z CD. Jednoduše Lies zůstane nejspíš již trvale nepřekonatelné. (Ech,Takhle se by se ale dalo hodnotit desítky desek). První co udeří hned s prvními tóny je změna studia. (Z Exponentu na Shaark) Dle mého názoru nezní Krabathor tak tvrdě jak bylo zvykem na minulých počinech, což je škoda. Ani hudba není tak přímočará, což je občas také trochu ke škodě věci. Jednotlivé skladby dosahují k pěti minutám, až na dvě vyjímky - poslední dvě skladby (album obsahuje celkem 9 písní). Jde o The Evil Men Can Do, která je ryclejší a kratší. A CD uzavírá podle mě nejzdařilejší věc - osmiminutový hymnus Death Through The Centuries s opravdu „středověkými" klávesami. Opět se musím sklonit před bubenickým uměním Skulla. Stále se ale nemůžu ubránit pocitu, že to ňejak není ono. Krabathor se prostě změnil a jak obstojí ukáže čas.

Marek

ALVARÉZ PERÉZ - Mare Ingenii 1999 (Urobos Recs.)

O seskupení ALVARÉZ PERÉZ jsem nevěděl do nedávna téměř nic. Po poslechu tohoto CD si ovšem myslím, že tahle kapela je hodna pozornosti každé temné duše. Nejde ovšem o žádný black či doom metal, ale o temný gothic rock. (ovšem ke XIII. století to má poměrně daleko) Kapelu jasně charakterisuje zpěvačka a zároveň kytaristka Ellen pějící české texty. Ostatní muzikanti si také se svými inštrumenty rozumý na patřičné ůrovni. Hudba ALVARÉZ PEREZ je ale také o pocitech a atmosféře. I texty jen vhodně dokreslují příjemnou ponurost. Nikomu to nechci vnucovat, ale pro ty kdo neposlouchají jen death/grind/black/doom můžu doporučit.
Zkrátka zajímavá a příjemná, ikdyž ne moc metalová deska.

Marek