OBSCENE EXTREME FESTIVAL 2005 - kompilační CD (Obscene productions)

Už je to delší dobu, co mi ALLik dával tohle CD, ať na něho něco napíšu.. Osobně to považuju za poněkud zbytečné ale... Pokud to mám chápat jako podporu Čurbymu a jeho aktivitám, tak to samozřejmě rád (i když s vnitřním pocitem zbytečnosti) napíšu. Totiž abych vysvětlil proč mi to přijde zbytečné. Jak drtivá většina z vás ví, toto CD je vlastně příloha ke vstupence na festival v Trutnově. Na CD potom bývají kapely, které na daném ročníku vystupují. Od někoho jeden song, od někoho víc, od někoho nic.. Z tohoto plyne podle mě jasný základní účel této kompilačky, nebo lépe řečeno dva. Ten první je jasný, jako připomenutí pro ty, co tam byli. Aby si doma v klidu mohli zavzpomínat na ty letní dny strávené v Trutnově, ať už u pivního stánku nebo v kotli před pódiem.. No a druhý je potom pro ty, co tam nebyli, aby měli možnost ochutnat z toho, o co svou neúčastí přišli.. Nemá cenu potom o písničkách a kapelách na CD nic podrobně psát, protože jedna nebo dvě písničky od každé z nich, kdyby se mělo komentovat, tak to není objektivní a při každoročním počtu okolo 40 zvukových stop (letos 37) by to bylo na dlouhý román.. Podle jednoho songu si těžko lze dělat obrázek.. A strohý výčet zúčastněných kapel neřekne nic. Než byste to přečetli, tak to je taková nějaká dejme tomu 20 minutovka.. No a to už mi přijde 100x lepší věnovat tomu cca třikrát tolik a rovnou si to poslechnout.. Jasně, je to náklad náhulu za náhulem, takže asi málokdo to utáhne naráz tak, aby si na konci tak nějak utříděně pamatoval, co to vlastně hrálo.. Ale to nic neznamená, ostatně nikdo přece neříká, že se to musí poslouchat naráz, ne? Na CD se vždy vyskytují kapely, které jsou zaběhnuté, známé a patří k hvězdám a trhákům daného ročníku. A nejinak tomu je letos (Blood Duster, Haemorrhage, Regurgitate, Avulsed (poslední CD Gorespattered Suicide je špica a titulní song na kompilačce to potvrzuje)). Stejně tak CD každý rok zdobí několik známějších představitelů CZ-SK scény (stálice festivalu a Čurbyho stájoví koně Isacaarum a Ingrowing, Malignant Tumour, Plastic Grave, Disfigured Corpse, Deflorace, Onanizer nebo Exhale), doplnění těmi méně známými ať už od nás nebo ze zahraničí (od Yacopsae jsem podle vyprávění čekal víc, ale těžko soudit podle jednoho songu, Dead, Profesor Lefebvre je palba) a nebo pro mě zcela neznámé spolky (pro někoho třeba známé.. - Stoma, Inferia, Holcausto Canibal, Malkavian, CMP a COS a další a další).. Všechno je zabalené v profesionální podobě s řádně úchylným obalem. Na titulní stránce bookletu dominuje logo festivalu, takže „úchylnosti“ hledejte až pod placičkou samotnou. Samotný booklet obsahuje kontaktní adresy a základní informace o zúčastněných kapelách, takže jednoznačně pomoc kapelám obrovská.. A fanouškům vlastně taky.. Dá se říct, že CD je taková vizitka festivalu OEF a kapel na něm hrajících. Služba UG obrovská, výpovědní hodnota pro hladového fanouška k nezaplacení.. Díky, Čurby a Obscene klan, jen tak dál..

Gorü

www.obscene.cz, curby@obscene.cz

ABSTRACT ESSENCE - Lost Life (2004 promo CD)

Tak tohle CD mi doma kvasilo už taky pěkně dlouho.. Omlouvám se, ale mám toho moc. Nakonec si myslím, že materiál na této nahrávce je z těch, kde trochu delší proces kvašení konečnému pochopení jen prospívá. Rozhodně se totiž nejedná o dílko na první poslech.. Asi by bylo vhodné říct, o co tedy jde.. Každý se brání škatulkám, ale jak jinak to přiblížit, že jo. Takže bude to znít asi nekonkrétně, ale jak jinak to říct? No, prostě v případě této nahrávky jde o mix death, black a doom metalu s klávesami, které vytváří takovou zasněnou atmosféru... No a co jsou Abstract Essence zač? Relativně mladá vsetínská kapela vznikla v roce 2004 a tento materiál nahrála ještě téhož roku na podzim. Jeden týden ve slavičínském studiu Unart dal tedy vzniknout celkem 8 zvukovým stopám včetně minutu a půl dlouhého intra. Mezi tím ještě stihla vystoupit na několika koncertech a dokonce vyhrát nějakou hudební soutěž. No a jak se kluci poprali se studiovou prací? Ve Slavičíně dali vzniknout dle mého velmi silnému materiálu, protkanému krásnými melodiemi a atmosférickými pasážemi. Zejména klávesy se mi opravdu líbí. Kde je potřeba, hrají prim, aby v kytarovějších pasážích ustoupily do pozadí. Přitom nevytváří žádné nudné plochy.. Dalším kladem je velký cit pro „písničkovost“. Totiž kytarové riffy na sebe navazují krásně plynule, nenásilně, sólíčka nenudí a to vše opět okořeněno krásnými klávesy. Zpěv je taky na úrovni, střídá se hned několik poloh, které na sebe nenásilně navazují, přestože místy se střídají téměř frázi od fráze. Převažuje chlapský chraplák, místy vrstvený na sebe, ovšem posluchač se dočká i blackového zaječení, mluveného slova, zběsilého jekotu nebo čistého melodického zpěvu, který je zvládnutý dobře, přesto bych v této čisté poloze ještě viděl rezervy.. Co je ale slabou stránkou CDčka jsou bicí.. Zvuk je takový řekl bych maličko rozchrastěný, ale to je to nejmenší. Spíš mi přijde na škodu malá variabilita, opakování postupů, v několika místech se dá říct až takové to „uca uca“.. Ale když si vzpomenu na ty klávesy, tak na to skoro zapomínám :-). Jako fakt parádička.. Napoprvé mě to ani tak nevzalo, ale později... Třeba ve „Fear of the Dream“, hned ze začátku to fakt funguje.. Mezihra a sloka s kytarovou pasáží s klávesami v pozadí, pak na to ale zase pan klávesista hrábne luxusně, další sloka... A když přijde na řadu uječený refrén s krásnou melodií v pozadí, řikám si: „To je fakt lábuž!“ Další pecku, kterou musim vyzdvihnout je pátá „No Gun = No Fun“. Ta patří k těm smutnějším na albu. Pomalý klávesový rozjezd ze kterého trochu zamrazí, pak se přidají rytmicky kytary, dva takty, třetí nechají za každým hrábnutím pěkně vrznout... Hned následující „Last Sunrise“ vás po úvodních uječených slokách donutí si zazpívat (a téměř pobrečet) se zpěvákem v refrénu Ondrou: „just to see my last last sunrise“.. A tak bych vlastně mohl pokračovat... Na první poslech nenápadně působící album si mě postupem času získalo a rád se k němu vracím. Obzvlášť takhle v zimě přijde vhod. Těším se na další nahrávku a doufám, že se pánové pochlapí a naservírují nám ještě lepší matroš. Hlavně ty bicí by to asi chtělo doladit.. No, uvidíme...

p.s.: Závěrem ještě dodám, že k dispozici jsem měl promo bez obalu, takže obal a booklet nemůžu okomentovat.

Gorü

www.abstractessence.mysteria.cz

EUTHANASIE - Dech Draka (demo-song 2006)

Nejdřív pár promo informací pro představení EUTHANASIE (neplést s havířovskými EUTHANASIA!!!) - skupinu z Jablonce nad Nisou založil v roce 1989 bubeník Bohdan (Killer) a kapela začala plně fungovat od 1992. Jako v každé kapele i zde docházelo k personálním změnám. Toto jednopísňové demo s názvem „Dech Draka“ vzniklo v amatérském studiu Musicservice a protože skupinu pár dní před nahráváním opustil basák (názorové neshody), je nahrávka o tento nástroj ochuzena. V květnu (pokud kapela do té doby sežene náhradu) by kapela chtěla natočit v profi studiu v Hostivaři CD, materiálu je prý dost. Aktuální obsazení: Killer (bicí), Satan (zpěv), Heavy (sólová kytara), Speedy (kytara), basa momentálně bez obsazení.. Tolik promo info..
Čtyři a půlminutovou skladbu „Dech Draka“ mi poslala mailem manažerka Monika. Taky psala, že kapela hraje melodický metal s thrashovými prvky. Podle mého mínění jde o instrumentálně velmi zdařilý speed/heavy metal. Je to zrovna náhoda, že mě email zastihl zrovna v době, kdy dost sjíždím poslední album britské speed bandy DragonForce. Slovy kolegy z Paya - Dobiho - „nejrychlejší speedmetalové“ kapely. Zajímalo by mě, co by Dobi řekl na „Dech Draka“. Ne, DragonForce to není, přestože název kapely je významově blízký názvu písničky.. Jsou sice rychlí, ale tak moc rychlí Euthanasie nejsou. A zpěvem jsou uplně, uplně jinde. Totiž zpěvák s klišovitým nickem Satan (i ostatní si říkají správně „drsně“, což svědčí buďto o pozéřině nebo daleko pravděpodobněji o smyslu pro humor) nezpívá v hlasové poloze běžné v tomto žánru, tedy jako „chlap bez koulí“. Ne že bych si na podobných „bezkuláčích“ ujížděl, ale co je snad jediná věc, která mi kazí na písničce dojem, je zpěv. Nebo spíš pokus o zpěv. Totiž Satan se snaží zpívat nakřáplým hlasem melodicky ovšem s hodně omezeným rozsahem. Což je v kombinaci s krásnými kytarovými aranžemi a sólovými intermezzy negativně kontrastující. Navíc ve sloce ve spíše rychle mluvené pasáži mu není moc rozumět, přestože je text v mateřštině. Když nad tim tak přemýšlím, tak já vlastně nerozumím ani zpívanému refrénu :-).. Buďto mu nerozumím a nebo mi moc nedává smysl textový obsah, nevim.. Ale to je určitě věc pohledu.. Jinak nahrávka má na amatérské poměry velmi dobrý zvuk, nástroje jsou krásně čitelné, škoda jen, že chybí brumlání basy.. Doufejme, že si s tím kapela brzy poradí a budeme se moci těšit na další nahrávku, ať už to bude demo nebo debutní CD...Ostatně jedna písnička toho mnoho neřekne, spíš může napovědět, ale větší nahrávka už ukáže jak se věci mají..
Jen si neodpustím poznámku, že se mi zdá nešťastný název kapely. Chápu, že je „jejich“, ale asi budou mnohdy zaměňováni s havířovskými doom metálisty... No, ale to je jejich věc a třeba se mýlím...

kontakt: MoniqueSD@seznam.cz

SLAX - Tak trochu hustý country (demoCD 2006)

O Slax jsem nevěděl prakticky nic, ani že existují. Prostě jsem jednou takhle ve schránce objevil, že mám na poště doporučený dopis.. Tak tam jdu, vemu obálku a uvnitř najdu pálené demoCD s barevným obalem a zvláštním názvem. Později jsem se na webu kapely dočetl, že „Tak trochu hustý country“ je jejich druhou nahrávkou a že už taky hrajou nějaký ten pátek.. Takže co jsou kluci z města výrobce mojich lodí zač? Slax jsou, jak se nám v úvodní „Jsme Slax“ předstvují, ze Sušice amigos, kapelka ko ko ko - kovová/coreová.. Nezbývá než s Hansem, Tonym, Michalem, Millhousem a zpěvákem Macánem vcelku souhlasit. Název nahrávky vzpomíná na žánr ne zcela blízký metálistům, ale toho se nemusíte bát.. Country neuslyšíte, jde tu o mix old school hard coru, metalu, možná trochu toho punkově thrashového.. Macáno zpívá už ve zmíněné úvodní „Jsme Slax“ česky, ale po chvíli střídá angličtinou.. Čeština ale podle mě k projevu Slax sedne daleko víc, angličtina mi k nim moc nesedí. Výslovnost ani není tak zlá, ale v kombinaci s Macánovo hlasem mi to připadá takový umělohmotně český, nevim.. Přitom ta čeština je uplně v pohodě.. Střídání jazyků se opakuje i třeba ve třetí „Animal“, ale není to prostě ono. Tím spíš, že Slax se snaží svými společensko-nasranými texty lidem něco sdělit a tou vícejazyčností to ztrácí na srozumitelnosti. A to nemyslím tak, že bych anglicky nerozuměl. No, ale jinak nasraná povaha textů i českého zpěvu klukům vcelku svědčí.. A stejně tak jim prospělo i studio PyHa, protože zvuk je na demo na hodně vysoké úrovni. I instrumentální výkony jsou ok, sólíčka jsou parádní. Jo, jestli jsem říkal, že country tu nenajdete, tak já jsem trochu country z textu k „TV Superstar“.. Fakt nevím, co tím chtěl básník říct. Buďto jsem nepochopil nějakou vtipně schovanou myšlenku a nebo tam není nic k chápání a jde jen o soubor frází, který někoho napadaly. Např. při zhuleneckých stavech :-).. Ale to jen tak hádám, žejo.. Nejvíc se mi líbí jednoznačně závěrečná „Nechci“.. To je svižný HC nášup jak má být.. Agitačně společensky odmítavý text, rychlé tempo, vrstvené zpěvy, sólíčko, nechybí prakticky nic ke spokojenosti posluchačově. Už se vidím na pogu v kotli.. O koncertech si myslim, že tahle kapelka bude především. Shrnuto a podrtrženo, kvalitně nahraný a zahraný thrash hc metálek, na pařbu nebo koncík jak dělaný, s fajnovým zvukem ze sympatického městečka.. Zdravím do Sušice..

Gorü

kontakt: Magie - 606748293, slax@susice.net, http://slax.susice.net

GYNAT RESIA - Hellheim (promo 2006)

Do redakce RUMu si našlo cestu promo CD skupiny Gynat Resia (česky "protržení pochvy"). Když jsem otevřel obálku s tímto názvem, vůbec jsem netušil, odkud a co jsou tito pánové zač.. Ovšem na to mi rázem odpověděl přiložený dopis se shrnutím dosavadní existence skupiny Gynat Resia. Bylo by hloupé alespoň to nejdůležitější nereprodukovat, takže takhle: Před vánoci 2001 v jihočeském městečku Zliv se dva nadšenci Kohy (basa) a FlatV5 (kytara) dávají dohromady s bubeníkem Millhauzem a začínají společně zkoušet. Po pár zkouškách je ale aktivitám konec, chvilkový rozpad, který končí v létě následujícího roku, s novým bubeníkem Luďou a kytaristkou Olinou, po nich se do party přidává zpěvák Jarmil. V této sestavě vystupuje na vesměs lokálních koncertech pod názvem Definitive Verdict, tehdejší produkci dnes členové označují jako nemelodický heavy thrash metal. Následuje promo ze zkušebny, které však nakonec zůstává jen v rukou jeho tvůrců. Po personálních neshodách odchází Olina a Jarmil. V roce 2005 se po příchodu nového frontmana Jirky "Psycho" Kutheila přejmenovává na Gynat Resia, podlaďuje o 2.5 tónu níž a tíhne k death metalu. Vzniká nový materiál, odehraje mnoho koncertů, což vrcholí podzimní návštěvou budějovického studia G-Sound, kde skupina plodí pod dohledem F.C. (kytarista Isacaarum) toto sedmipísňové promo. Tolik z historie. No a co napsat o nahrávce? Nečekejte nic světaborného, je to přecejenom první nahrávka. Trochu mě mrzí, že přestože se soudě podle pár srozumitelných fragmentů zpívá v jazyce mateřském, nerozumím chraplákem a murmurem odzpívaným textům, protože vždy zachytím jen pár slov, nebo nedokončenou frázi. A v zaslaných promomateriálech texty nebyly, takže si potom nemohu udělat obrázek, o čem že se to zpívá.. I názvy jednotlivých songů jsou pro mě neznámé. Zvuk je celkem OK, hodně podladěné kytary znějí opravdu syrově.. Stejně tak syrově, až poněkud plechově zní virbl na bicích. Už jsem se zmínil i o zpěvu, který střídá několik poloh, zejména v rychlejších pasážích se vrstveně přidává se svým murmurem i kytarista FlaV5. Ikdyž někdy na mě tyto murmury působí až odpudivě. Ale vzhledem k hrdelním průšmolům, které tím zrovna myslím, to možná byl záměr :-). Nápady klukům nechybí, poslouchat se to dá docela pohodlně. Ale vždycky je tam sekvence, která by mě bavila a na to naváže jiná, která mi zkazí chuť. Nerad bych kluky urazil, ale právě v těch nudných chvílích v tom cítím jakoby vliv takovýho toho hospodskýho bigbítu, což osobně zrovna nemusím.. Třeba ve trojce to začne houpavým riffem, který ke konci sklouzne do právě těch zvracených hluchých míst.. Hned následující čtyřka se zase může pochlubit krásně švédským melodickým riffem, ovšem při refrénu to spadne zase do takového plytkého tůů důůů důůů důůů dááá tůůů důůů důůů... V pětce jsou ke slyšení skromně zakomponované klávesy, hned to skladbě přidává na atmosféře, dokonce je i rozumět textům, pokud je zpívá zpěvák Psycho.. FlatV5ův hučák sice dává vokálům větší pestrost, ale rozumět mu je podstatně hůř. Šestka je dost pomalejší, řekl bych možná nejlépe zaranžovaná skladba. Když se v mezihře ke klávesům a base přidá kytara, zpěv přitvrdí, následuje povedené sólíčko, basa si brumlá v pozadí, zní to až doomově zasněně.. Paráda. Poslední sedmička naopak odsejpá od začátku do konce.. Takový švédský thrashový nátěr (berte s rezervou ), klasicky stavěný, řezané kytary ve slokách, refrén, melodické snadno zapamatovatelné vrstvené sólíčko, přemostění mezi sólem a vyvrcholující částí songu.. Definitivní verdikt si asi udělejte každý sám, ale já mohu říci, že je tu další kapela, která má co lidem nabídnout.. Osobně musím spíše vyzdvihnout druhou polovinu nahrávky, ale jde jen o promo, kluci určitě zapracují. Uvidíme, uslyšíme...

Gorü

kontakt: GeORgE FlatV5 PRCzaag, Luční 463, 373 44 Zliv, tel.: 607 986 383, flatv5@seznam.cz, ICQ# 231-631-643, www.bandzone.cz/gynatresia

MEA CULPA - World, Inc.

Jihlavská Mea Culpa je čtyřčlenná skupina hrající dle vlastních slov trash core. Vznik se datuje do roku 2002. Následující rok kluci vydali první demo „We’ll All Burn In Hell“ ve studiu Bellatrix. V únoru 2005 spatří světlo světa promo CD „Undecided“, nahrané ve studiu Kocis v Táboře.. Za tři měsíce nahrává kapela naživo v kině Třešť devět písniček, s kterými se až do srpna něco dělo.. Z těchto skladeb se po masteru v Dodově studiu Hacienda objevuje pár věcí na kompilaci Cecek Records a Inqizitor. Nakonec se kapela rozhodne nahrávku vydat jako její debutní CD pod názvem „World Inc.“ Tolik promomateriály.. Mea Culpa znamená z latiny něco jako „moje chyba“. Tento fakt, motiv obalu, témata obrázků v profesionálně vytvořeném bookletu i název alba samotného - „Svět s ručením omezením“ - tak dávají tušit, že kluci dávají důraz na textovou složku jejich hudby, která se skutečně pohybuje v trash coreových vodách.. Textově bych řekl, všechno v pořádku, sociálně kritické, ekonomické a ekologické texty jsou v tomto žánru běžné. Možná trochu klišé, ale i to k tomu patří. I hudebně je to bez problémů.. Rytmika šlape znamenitě, což bývá u podobných kapel základ.. Ale právě to s tou podobností, je tu trochu kámen úrazu.. Řekl bych, že takhle podobně hraje a zní čím dál tím víc kapel. Ničím to neurazí, energie to má na rozdávání, chytlavé rerény chytnou za srdce (nebo za krční svaly :-)), třeba „World Incorporated“ jsem si řval při poslechu v autě cestou na trénink, že ten chlap co mě předjížděl docela divně čuměl :-). Když to tak poslouchám, napadá mě Sepultura a Chaos A.D... Pro někoho to může být snad i lichotka, ale myslím, že Mea Culpa má na víc.. Muzikantsky rozhodně, to berte jako fakt. Aranže, sólíčka, podbarvovací skřípání, všechno naprosto zapadá do rytmicky přesných a chytlavých songů.. Koncertní skočka :-). Zvuk je taky správně ostrý, ostatně všichni víme, že Dodo umí. Snad jen Peterovi zpěvy by nemusely být tolik vytažené, přestože je řvoun opravdu kvalitní a umí přidat i melodický part.. To bicí by se mi asi líbilo dát víc nahlas, Patrikovy mlaskavý kopáky by se dalo poslouchat i samotný :-). Ale to už je ode mě takový rejpání v profi odvedené práci, i tak zní téměř třicetiminutová nahrávka kvalitně! Jsem zvědavý, kam se kluci posunou příští nahrávkou, potenciál určitě mají, jen se trochu vymanit z těch žánrově zaběhnutých kolejí, dodat tomu něco opravdu svého a originálního a bude to killer palba!!

Gorü

SMASHED FACE - Virulent Procreation (2006 - Nice To Eat You Records)

"Virové zplození" - takto pojmenovali své druhé album SMASHED FACE. Následovník zdařilého "Lidského parazita" se tváří podle zpracování obalu krapet drsněji, vše je zahaleno v tmavě modré, řešení bookletu je neobvyklé, kdy se titulní stránka po složení celého bookletu zezdola a seshora překryje kratšími navazujícími kusy papíru.. A to je jen promo, originál, jsem si všiml, je navíc zasunut v papírové pošetce, jako dělal Shinďas třeba pro Root nebo Depresy. Motivem obalu pro rok 2006 je mikroskopický obrázek viru ebola obalený jakousi aurou továrních věží a komínů. Měřítko zvětšení viru mě přivádí k myšlence ohledně celého materiálu nového CD, hudbou, kompletním zpracováním. Totiž na "Human: Earth Parasite" (recenze zde) byla na obalu zvětšená fotka klíštěte (od loňska nesnášim klíšťata, bléé), což mě v porovnání s mikroskopickým obrázkem eboly vede k myšlence, že Smashed Face touto deskou posunuli měřítko, zaostřili do hloubky, chcete-li šli ještě více k jádru věci. Krásným profi bookletem se všemi náležitostmi (texty, informace o albu, děkovačka i foto sestavy) to začíná a samotným hudebním obsahem CD to končí.. Ucho posluchačovo totiž nutně musí uslyšet už při první nátlakovce "I Despise You" znatelný posun.. Přestože rámcově zůstává tvorba SF ve starých kolejích brutal us death metalu s občasnými HC výlevy, nezůstalo tu mnoho stejného.. Zhutnělý, přímočarý, úderný, přesto čitelný zvuk z SHAARKu má sice dvě vady na kráse, ale jinak paráda.. V první řadě jsou to bicí.. Možná byl trochu "plechový" zvuk záměrem, uvítal bych méně toho plechu a možná více do popředí, ale to je jen drobnost, navíc dost subjektivní. No a druhá věc jsou kytary.. Nevím, jak bych to vyjádřil, ale v pasážích, kdy kytary drhnou nějaký přímočarý riff, mi připadá zvuk takový plytký, bez šťávy.. Ale to je taky prkotina.. Naopak obrovskou devízou celého materiálu je Fredův zpěv. Lépe řečeno kanalizační soustava. Fred zapracoval na již ozkoušených polohách svého hlasu, které v perfektním zvuku zní opravdu lahodně, plus k tomu přidal několik poloh jiných, čímž celý projev roztříštěného obličeje získal na pestrosti. Najdete tu krásné chrochtání, libé hučení, psycho jekot, ale i úderný death-HC chraplák. Když se to ještě navrství v přechodech frází přes sebe, škubne to s vámi, jak když se z ničeho nic nadechnete čerstvého vzduchu. Na tohle je dobrá třeba "Malignant Delicacy", kde Fred vystřídá snad všechny své hrdelní zvuky, u refrénu se fakt nasměju při frázování nejdřív totálním kanálem "Muuáááááá-liiiiiiiiiii-gnant" a poté tím death-HC chraplem "De-li-kej-sy!!" Troufnu si říct, že Fred se díky svým výkonům může směle zařadit mezi nejlepší chroptiče v CZ-DM ranku. Další lahůdkou na "Virulent Procreation" je Patrikova kytarová psycho hra :-). Patrik zapracoval na kytarových aranžích a ušislyšně si oblíbil pískání, flažolety a kytarové scratche!!! Jako to je fakt věcička.. No a v poslední řadě další peckou jsou zvuky industriálního světa, na které si kluci pozvali osobu v tomto ranku snad kultovní - Radka Kopela. V některých pasážích se nemůžu ubránit jednomu přirovnání - Cephalic Carnage. I když Smashed Face jdou poněkud přímočařeji, moc nečekaných zvratů tu nečekejte, na výlety do jazzových vod psychedelických nálad také nedojde.. Teď to nemyslím tak, že by se SF měli směřovat směrem, co Cephalic Carnage, ale možná té přímočarosti je už trochu moc.. Pak to dopadne, že deska se začíná s přibývajícími minutami zdát podobná.. I ony scratche, které se při prvním použití zdály velmi originální, se při vícekterém poslechu stávají samozřejmostí. Nudou bych to nenazval, to ani náhodou, jen že ať si desku pustím od konce nebo od začátku, udržím pozornost lépe těch prvních 15-20 minut (celková stopáž dělá včetně minutu dlouhého intra k závěrečné megahitovce "RY67" a dvakrát delší instrumentální mezihry "Requiem II" něco málo přes 31 minut). O texty se stará Patrik s Fredem a kdo to ještě neví, filozofie textů a de facto celé kapely je směřovaná na ekologii, lidské zacházení s životním prostředím, to vše podané místy krvavou cestou. Nic proti, ostatně do jisté míry jsem zastáncem toho, že lidi se chovají jako prasata a že se tu jednou utopíme ve vlastních sračkách, odpadech a humusu, co byl vyroben pro lidstvo k luxusu, nikoliv k přežití.. Ovšem na druhou stranu jsem do jisté míry také konzumní člověk a určitý luxus si také dopřávám, denně trávím u počítače mnoho hodin, rád si pochutnám, jezdím autem, kupuji mnoho výrobků ve zbytečných plastových obalech (nejsou i CD jedním z nich??), navíc studuji techniku, dokonce ekology tolik nenáviděné vodní stavby (přestože právě vodohospodáři jsou za stavbou čistíren, ochranou před povodněmi, o které mnozí lidé v TV a ublafaní politici nemají ani páru, nebo distribucí pitné vody apod.), takže mi některé myšlenky v textech (pokud je dobře chápu) přijdou příliš vyhraněné, mnohdy jednostranně prezentované.. Ale chápu to.. Jestli to lidem pomůže k tomu, alespoň maličko si uvědomit, že každý může pro naši planetu udělat, byť jen málo, jsem za to rád. No, ale tohle nemělo být o konfrontaci mých názorů a textů kapely, tak to nebudu dál rozvádět.. Smashed Face nám pro rok 2006 naservírovali velice kvalitní porcičku profesionálně odvedené práce.. Při současném nasazení a potenciálu, který podle mě zdaleka nebyl vyčerpán, nezbývá, než se těšit a být zvědaví, jak velký krok a jakým směrem kluci udělají s další nahrávkou..

Gorü

INTERNAL HATE - Promo 2006

Vždy, když na mě vybafne ze schránky obálka s nějakým CD, nedočkavě ji rozbalím hned u vrátek, abych nakrmil zvědavost.. Tentokrát jsem spíš podiven, co že to na mě z obálky vybaflo. Přiznávám, už jsem asi namlsaný tím, že kapely dnes posílají jako promo často lisovaná CD, s barevným přebalem a přiloženým profi-odvedeným promo letákem. Takže jsem byl překvapený, že v této obálce nebyl leták ani obal žádný, jen složený papír a na něm oxeroxovaná A4, na níž bylo ukrutným škrabopisem s několika škrtanci napsáno ještě k tomu dost zběsilými formulacemi pár informací.. K tomu malý lísteček, tentokrát tištěný, se seznamem skladeb, místem nahrávání, produkcí a sestavou. O to víc se divím, když jde už o třetí nahrávku (promu předcházela 2 dema z let 2002 a 2004, po každém se mění bubeník), že kapela neudělá aspoň nějaký letáček.. Souhlasím sice s tím, že o hudební skupině má mluvit hudba, ale tohle je už moc odfláklé. Přece když rozesílám promo, tak jím chci získat pozornost, aby se díky těm řečím, dostal k hudbě i ten, kdo se s ní dosud nesetkal. Není pak na škodu nějaké ty informace pro případné čtenáře i recenzenta samotného přiložit.. Tedy pokud si nejsem jistý tím, že hudba na nosiči je natolik geniální, že není třeba jí "okecávat", že si své najde sama. Což ovšem bohužel není případ Internal Hate, neboť nic zázračného se tu nekoná. Kluci odněkud od Hradiště, se stejným názvem s trashery z amerického Wyomingu, na promoCD umístili 5 štychů odsejpavého death/grindu. Celkovou produkci shazuje dost špatný zvuk, představte si, jako když nagrabujete do mp3 stopu v kvalitě 32kbps. Přitom hudebně o žádnou prasárnu nejde. Dvoukytarová hradba, zajímavé aranže, kdy se kytary pěkně doplňují, každá hraje pěkně do jiného ucha, nějaké to zapískání, rychlé klepačky bicmena, v podstatě žánrové stavební kameny, které, pokud jsou dobře zahrané a zakomponované,  vždy dovedou zafungovat. A to vše předvedený výkon splňuje. Ostatně bicman Olda už má zkušenosti i z Melancholy Pessimism. Zpěvák Jára z Lesního Plesnivce se snaží kombinovat několik poloh svého murmuru, vyzkouší hluboký chrapl á la Bárny Týgl (jako když splachujete umyvadlo) nebo si i zběsile zaječí. V obstojném zvuku by to znělo asi daleko lépe. Každopádně nevím, jestli byl problém ve vybavení studia Vyškov, nebo kde jinde, ani producent Otyn z Pigsty nezabránil tomu kanálnímu. No, ale jde o promo, snad se to s regulérní nahrávkou čtveřici Tom, Jára, Olda a Slamák podaří doladit...

Gorü

kontakt: Slamák - 776264923, slamakizacia@email.cz

STRAIGHT - Promo 2005

Když mi před časem Marduk tohle CD předal, resp. poslal počtou, tak jsem neměl vůbec tušení, o co jde.. Tedy ani mě neuškodí malá lekce z historie. Kapela z Luk nad Jihlavou funguje pod názvem Straight od roku 2001. Tomu však předcházela kapela jina.. V březnu 1999 se dává dohromady jádro původní sestavy Straight. Trio Vráťa (kytara, zpěv), Jindra (basa) a Patrik (bicí) s občasným hostováním dalšího kytaristy Tomaxe produkuje punk a říká si POORTHINGS. V roce 2000 se mihne u mikrofonu další posila Petr, který ale vzápětí odchází kvůli přitrvzení. Patrik, Jindra a Tomax zároveň mají projekt DETOX, odkud v roce 2001 přichází zpěvák Jumbo. S jeho příchodem přechází hudební směřování z punku na hardcore a upouští se od starého názvu. STRAIGHT jsou na světě. V únoru 2002 se Tomax stává regulérním členem. V této sestavě vzniká v září 2003 v Louckém kině šestipísňové demo „Perfect World“ (ke stažení na webu). O dva roky později dochází po vzájemné dohodě k odchodu bubeníka Patrika, čímž také kapela přichází o zkušebnu. Následuje i rozhodnutí Tomaxe, zanechat hraní a tak je ze skupiny opět jen trio, navíc bez bicmena. Konkurz na hledání nového není úspěšný, dva kandidáti se zbytku Straight nezavděčili a tak zůstává další existence Straight nezodpovězenou otázkou. Pro odpověď si kluci zajeli ke kamarádovi Jardovi ze SORETHROAT, čímž získali nového bubeníka a zkušebnu zároveň. Tomax se vrací ke kytaře, ale jeho záměr hrát death metal ve Straight nevyjde a tak opět mizí. Tolik v kostce informace z webu kapely.. Před natočením materiálu na tomto CD tedy skupinu doplnil ještě kytarista Ondra, který také pomáhá Jumbovi se zpěvy. Celkem se ve studiu B a B Audio v červenci 2005 nahrálo 6 skladeb, z nichž 3 jsou obsahem tohoto promoCD, zbylé tři čekaly na vydání u Cecek Records. Vydání ovšem nepřicházelo a tak se skupina po čase rozhodla vydat všech 6 skladeb na CD, které si vlastním nákladem 300ks pod názvem „Figurehead“ vydává a momentálně nabízí na webu. Promo CD tedy obsahuje tři skladby a sice titulní „Figurehead“, „U Mean Nothing“ a „Slave Of The Promises“. Již z názvů je patrné, že textově nepůjde o nic veselého a o čem která tak nějak bude. Vždy jde o vykreslování negativních lidských vlastností prostřednictvím vyčítání činů a chování osobě, která je dělá. Vše je podáno v obstojné angličtině s kvalitní výslovností. Některé obraty sice smrdí češtinou, českou stavbou myšlenky i slovním obratem, který v angličtině nemusí mít vždycky takový význam, ale tomu se jde jen velmi těžko ubránit, a nakonec proč taky, že jo.. Zajímalo by mě ale, jak by zněla nějaká písnička v češtině, řekl bych, že by tím získala, snáze by chytla posluchače za srdce.. A je to tu, dostal jsem se konečně k hudbě smaotné. Záměrně jsem toto oddaloval, protože nevím, jestli udělám klukům radost, nebo ne. Totiž snad od prvního tónu, od první odzpívané fráze mě napadá jedna česká kapela, nebo spíše projekt. V roce 1999 vyšla deska projektu Marka Žežulky W8 - Wheelwork (mimochodem super). Podobnost se Straight mě přišla v první chvíli natolik markantní, že jsem se snažil zjistit, zdali náhodou nemají tyto bandy něco společného. Nedopátral jsem se ničeho, tedy buďto je podobnost čistě náhodná, a nebo je jen mým dojmem. Jde jak o celkový zvuk, některé aranže, tak i o Jumbův projev i kombinaci hlasových poloh.. Tak jako tak se dočkáte střednětempého hardcore-metalu, podladěných kytar, basička bublá pěkně hluboko (snad i zaslapuje), energicky zahalený často až rapující čistý přednes sem tam vystřídá nějaký ten chrapl nebo čistě odzpívaná fráze. Zvuk je celkem ok, výraznější kytary by nemusely být na škodu. Také bicí jsou někdy možná v pozadí. Třeba ve druhé „U Mean Nothing“ by zřejmě vytažení bicích přitvrdilo celkový dojem. Asi tu nečekejte nic nového (přestože trojka „Slave Of The Promises“ přináší uprostřed sloky zajímavý melodický motiv), nic závratného, ostatně to asi ani nebylo cílem této nahrávky.. Všechno už tu bylo na milion způsobů, je těžké, téměř nemožné, objevovat stále něco nové a nové.. Ale dokud to baví muzikanty i posluchače, proč si to nepřipomenout, koncertně se nevyřádit atp.. Podobných kapel je dnes tuny, je těžké potom něčím zaujmout, být originální a nebýt k někomu přirovnáván. Straight se tomu u mě zatím neubrání, nicméně hodnotím jejich počin jako pozitivní dílo, a přeji klukům, aby našli spolehlivého vydavatele na příští nahrávku, na které předvedou něco, čím mě a mě podobným remcalům jednoduše zacpou pusu.

NAPALM DEATH - Smear Campaign (2006 Century Media - limited edition digipak)

Tak a máme tady dalších osmnáct tvrdých zásahů od praotců celého grind coru. Osmnáct nových skladeb všechny váhající přesvědčí, že NAPALM DEATH hned tak něco nerozhází. Limitovaná edice je v klasickém papírovém obalu o dvě skladby bohatší než klasické CD a s velkou samolepkou vyobrazení obalu desky. Jen ta cena je pro fanouška metalu docela brutální, ale to sem asi vůbec nepatří. Začínající kratičká skladba vás odvede daleko do atmosférického metalu, podpořeného klávesami. Jen jako takové malé úvodní oblouznění, aby vás hned další skladba ujistila, že jste v náručí opravdové bestie, která vás jen tak v klidu nenechá. Zabijácký zpěv kytaristy spolu s klasickým hrubozpěvem jsou pro toto album typické a dosti oživující. Další písně vám nedají ani na chvilku vydechnout a procestujete s nimi nekonečnou pouť, kterou kapela za ty roky prošla. Je to jako když si listujete v učebnici nebo příručce s názvem grind core. Budete se bavit a vaše hlava se nezastaví, protože si ji nejspíše ukroutíte. Občas na vás vyskočí nějaký ten kousající hard core riff, aby vás zase smrtelně usadil bubeník se svojí svištící palbou bicích. Občas odlehčíte zaskákáním do rytmu, ale opravdu si nevydechnete. Schválně si zkuste zatančit při poslechu nového alba jako Barney, který je opravdu vynikající tanečník. Zásadní hit přichází v podobě páté skladby "When All is Said and Done“, která má i skvělý klip (lze najít www.youtube.com). Skladba řadící se do dlouhé řady hitů, jako by NAPALM DEATH měli hitů málo. Jak to jen sakra dělají... Vše teprve začíná, kolotoč s rychlostí, že by z něho všechny děti asi vylétly, neúprosně pokračuje. Další zajímavá skladba je skoro hned v zápětí, a to s číslem sedm - "In Deference". Skvěle poskládaná skladba s hostující zpěvačkou Anneke van Giersbergen z THE GATHERING, která účinkuje už v úvodní alternativní skladbě. Ostatní písně následují nastavený směr a basové chvilky jsou opravdu maso. Jak je už u NAPALM DEATH klasickým zvykem, s ničím se moc nemazlí a jedou jak s větrem o závod, což platí hlavně pro bonusovou skladbu s číslem dvanáct "Call That An Option?" Album je stále lepší a lepší. Riff za riffem, skladba za skladbou. Nová deska snese srovnání s nejlepšími deskami tohoto nesmrtelného tělesa. Skoro hodinovou jízdu uzavírá poslední bonusová skladba "Atheist Runt". Tato skoro šest a půl minut dlouhá kompozice se odvíjí od jednoho temného industriálního riffu, který prostupuje celou písní spolu s tentokrát opravdovým naléhavým zpěvem. Další nové skladby jsou opravdu chuťovkou pro každého fanouška tvrdé hudby a jak bylo řečeno, prochází společně s kapelou celými dějinami drtícího kovošrotu.Věnujte tedy zvýšenou pozornost nové desce a nechte ji, ať vám odhalí své krásy. Budete potřebovat více poslechů, abyste odhalily všechny její skryté krásy. Pokud se dá o kráse, ve spojení s takovýmhle bordelem, vůbec mluvit.
(limitovaný digipak obsahuje 2 bonusové skladby oproti běžnému vydání - jak je uvedeno výše: "Call That An Option?" je zařazena jako 12. v pořadí, druhý bonus "Atheist Runt" pak CD uzavírá jako 18. song. Běžná edice tedy obsahuje skladeb 16. - pozn. Gory)
PS: Moc se mi do toho nechtělo, ale musím zareagovat na poslední vystoupení NAPALM DEATH u nás. Nechápu, proč se udělal koncert NAPALM DEATH v takovém klubu jako je Matrix. Je hezké, že se zde NAPALM DEATH líbí a hezky přejí z pódia k narozeninám, ale co ti lidé, kteří vyrazili bez lístku s nadějí, že uvidí své miláčky, a pak zbytečně čekají před klubem? Kdo má ještě lístky? Kdo si nekoupil v předprodeji měl jaksi smůlu. Nechápu tento přístup pořadatelů. Já sice lístek z předprodeje měl, ale skoro mně to nebylo nic platné. Když vám blokuje cestu do klubu vrchní anarchista Iny z kapely GRIDE. Což se dá očekávat, když je kolem něho ještě dalších několik desítek fanoušků bez lístku, které bohužel nenapadlo, že by měli jistit své dlouhé výlety lístky z předprodeje. Mě samotného by to taky nenapadlo! Díky Radce za lístek! Příště by se tohle mělo nějak rozumně vyřešit! K samotnému koncertu jen velmi krátce. Zvukař měl tento večer asi velice špatný den. Nejlepší zvuk přece nemá mít první kapela MENDEED! Další přeceňovaná formace, BORN FROM PAIN, jejich druhá kytara zvukaře asi nebavila a proto nebyla vůbec slyšet. NAPALM DEATH měli sice už lepší zvuk, ale jejich baskytarista by zasloužil opravdu trochu víc práce zvukaře. Zvláště v hitovce “Breed to Breathe“!!!