Moskovskaja Carica
Následující rozhovor jsem spáchal s vydavatelem slovansky zaměřeného fanzinu Moskevská Carevna (dříve Mobilizace Národů) mistrem Pleskotem. Podle všeho někomu asi tento zone zavání extrémismem. Zkuste si ale vy všichni přečíst následující řádky a třeba trochu změníte názor...
Nejprve se nám trochu představ a zasvěť
nás trochu do historie tvého zinu....
Jmenuji se Jiří Pleskot a pocházím z průmyslového města Škodovek,
kde své místo má i zeleň. Má tělesná schránka dosahuje výšky 181 cm a tíhy 80kg
atletické postavy. Narodil jsem se 12. ledna 1981, z čehož plyne, že jsem ve znamení
ctižádostivého kozoroha. Od čtyř let aktivně plavu a po dobu 11 let jsem získal 8
titulů Mistra České Republiky a zhruba 5 titulů v evropských soutěžích - to jsou mé
největší úspěchy. Dalším úspěchem je vlastenecký fanzin "Mobilizácija Národov",
který poprvé vychází na podzim roku 1997. Toto číslo mi přineslo starosti s kopírováním,
což je vlastně tradiční můra Mobilizace. První číslo pochytilo asi 30 nadšených
ohlasů a vzhledem k nemožnosti kopírování jsem čtenářům a hudebníkům půjčoval
originál. Asi v březnu vychází 2. číslo, které zaznamenalo rapidní změny v
grafice a zlepšené češtině. Poprvé se objevuje rozhovor s ruskou kapelou Gangrenou,
která pochází až úplně z východu Ruska. Koncem srpna dokončuji 3. číslo, které
dvojnásobně předčilo dvojku a právě zde se už objevují povíceru národní články.
Po delší době vychází 4. číslo - nejpovedenější v historii Mobilizaci Národů.
S příchodem 5. čísla se mění název na více honosnější, a to "Moskovskaja
Carica". I tentokrát se jedná o ruský název a znamená "Moskevská
Carevna". Zde jsem prováděl mnoho úprav, vymýšlel jsem nové rozvržení
grafiky. Toto číslo vychází v máji léta 2000.
Četl jsem někde, že existuje i ruská
verze Moskevské Carevny - Je to pravda? Umíš snad hovořit rusky natolik dobře?
Toto, bohužel, pravda není. K mému politování jsem se tohoto nápadu
dočasně vzdal, neboť vydání čísla v ruském jazyce by vyžadovalo počítačový
stroj s azbukou a obrovské kontakty s Ruskem. Tento můj sen si zatím nechávám do
budoucnosti, až nebudu studovat. Určitě vydám nejméně jedno číslo, ve kterém
budou rozhovory s československými kapelami v jazyce ruském, které rozpráším po zemích
bývalého Sovětského Svazu. A jestli umím hovořit rusky dobře? Řeknu ti to takto:
na devatenáctiletého kluka umím výborně! Musíš brát v potaz, že jsem měl smůlu
a na škole se ruštinu už neučil, a přesto má láska k tomuto národu a jeho jazyku mě
přinutila, abych se přihlásil do kurzu ruštiny a následně se zdokonaloval samoučně.
Fakt nejsme vyhledavači senzací, ale
pokus se nějak stručně popsat tvůj spor s tvůrcem Unblemished zine. Pokusíš se nějak
objektivně ohodnotit jeho dílo?
Jediným kladným bodem Unblemishedu je jeho prodejnost. Každý člověk,
který mi poprvé píše, se ptá na aféru mezi mnou a Kapsou. O tomto sporu si povídají
i na Slovensku - hergot, to je prodejnost! Je jasné, že každému se líbí něco jiného,
ale nevím, nad čím se např. rozplýváš ty! Kapsa mi poslal nějaké dvojčíslo a
chtěl po mě vyrozumění, které jsem mu také poslal. Vytýkal jsem mu přebytečnost
uvozovek, které ke všemu psal nesprávně, a to ho rozhněvalo natolik, že mu najednou
vadila rozbitá vajíčka na jednom mém čísle. Kdybych věděl, že bude naštván, jel
bych z jemnického kopce mnohem opatrněji. Bohužel jsem nejel, tudíž jsem skončil i s
kolem v příkopě mezi stromy. Byl jsem rád, že jsem na jednom z nich neskončil a panu
Kapsovi, místo aby byl rád, že jsem živ a zdráv, vadí rozbitá vajíčka na časopisu.
7 kilometrů jsem táhnul rozbité kolo na zádech! Celou dobu mi vrtalo hlavou, co bylo příčinou
(nebo záminkou?) našeho incidentu. Teď to vím - vajíčka! Mimochodem, stejně poškozené
číslo jsem poslal jedné čtenářce, která si ho dokonce zaplatila. Zde se pozná ženské
srdce - byla ráda, že jsem zdráv!
Zajímalo by mě, proč jsi přejmenoval
svůj občasník z Mobilizace Národov na Moskovskaja Carica? Co tě k tomu vedlo?
Právě ten Kapsa! Tohodle "Čecha" řadím do mé oblíbené
skupinky lidí, které "miluji" a aby na mně nezapomněl, potřeboval jsem
honosnější a útočnější název. Mimoto se Mobilizace národů 4. číslem stala ráznější
a útočnější - potřeboval jsem Moskevskou Carevnu!
Zajímavá je rubrika Spokojení Vrazi?
(představuje žijící nepotrestané nacisty pozn.). Kde pro ni bereš podklady? Pro zajímavost
- byl jsi někdy v Terezíně nebo lépe v Osvětimi.
Rubrika Spokojení Vrazi očarovala i mně. Když jsem si ji poprvé přečetl,
musel jsem se vracet a vracet k předcházejícím odstavcům, protože jsem byl šokován.
Vždycky tě to musí šokovat, ačkoli víš, co Němci prováděli za nelidskosti. Nedávno
mě ještě vice šokoval pořad Hitlerovi muži, kde dávali mj. osvětimského Doktora
smrti - Mengeleho. Všechna ta zvěrstva jsem znal, mimo přišívání dvou dvojčat k
sobě! Vždy mě mrazí, když na to pomyslím. Kvůli Spokojeným Vrahům jsem kupoval
Reflex, který jinak nestojí za ty peníze. Druhou světovou válkou se zabývám, a k
tomu patří i návštěvy různých koncentráků. V Osvětimi jsem byl zatím jen
jednou, ale v Terezíně asi pětkrát. Ten, kdo tam byl, mi dá jistě za pravdu, že na
něho dýchne ta představa, vyvolaná výkladem či jenom pohledem na "baráky"
či spalovny. Člověk je individuální tvor a proto se nelze vcítit do té pravé
situace, která tam panovala. Toto nebyl jenom fašismus, nacionalistický socialismus -
toto je v lidech, v Němcích a Japoncích!
Vím, že jsi vydal dva díly (zatím)
kompilace Mobilizácija Národov. Kolik kousků #1 a #2 jsi prozatím vyexpedoval?
Prvního dílu se rozšířilo asi 150 kusů a musím se pochválit, neboť
celá kazeta byla v D.I.Y. provedení a sklidila pěkný ohlas. Dokonce ani Payo, který
preferuje profi, ji nezatratil a trochu pochválil. Úžasný ohlas sklidila u příznivců
D.I.Y. a není se čemu divit. Kazeta měla slušný (já bych řekl dobrý) zvuk, veliký
booklet díky Honzovi Holému a perfektní výběr kapel, které si zdárně sekundovali.
Mimoto jsem posluchačům nabídl i ruský folklór, a to vše za pouhých 35,- korun.
Jedničku jsem rozeslal do Lotyšska, Ruska, Ukrajiny, Polska (sem toho bylo hodně) a
dokonce jsem měl nabídku 10 kazet do Německa - ale to už byl na světě druhý díl,
kterého se zatím prodalo nebo vyměnilo asi 90 kusů. Je škoda, že lidé ten pravý
amatérský underground neocení.
Podle jakého klíče vybíráš kapely
na kompilaci, ale i na rozhovory? Hledíš jen na hudbu nebo dáš i na textovou složku?
Hledím pouze na kouzlo té kapely, které se skrývá buď v hudbě či v
textech. Dříve jsem dělal rozhovory s kdekým, i když hudba byla průměrná. Nyní si
vybírám a mnohem raději si povídám se začínající kapelou, která má jenom dvě písně
ze zkušebny. Zjistil jsem totiž, že takováto kapela mě těší mnohem více, než třeba
zaběhnutá, která se pokazila.
Jaký je v současnosti tvůj největší
domácí (ČSR) favorit? A nedomácí? A co ziny?
Z domácí scény je bez konkurence Maniac Butcher - jejich národní
black-metalovou vichřici miluji. Z neznámých kapelek vede můj objev Come-die, který
zatím natočil jenom dvě písně, které mě ovšem očarovaly. Nyní se Yvor rozhodl
kapelu přejmenovat na Mater Montifera a chystá se jít natočit první demo. Už se na něj
moc těším - snad mě nezklame. Ze zahraničí mě bere jednoznačně ukrajinský
Nokturnal Mortum, sibiřská Russkaya Zima, orlovský S.C.A.L.P., britský folkový klenot
Skyclad, slovinský Laibach a také další známé death, black a speed kapelky.
Tvá inspirace směrem na východ je
zjevná. Proto se ptám jestli jsi někdy byl na Ukrajině, v Rusku, Litvě či dokonce v
SSSR...
Éru Sovětského Svazu jsem zažil tak akorát na základce, a tam mi
bylo Rusko ukradené. Přelom v tomto směru nastal až v 9. třídě, kdy jsem se o tuto
zemi začal zajímat. Ze začátku to byla pouze sympatie, nyní to je láska. K návštěvě
bývalých svazových republik se chystám už od loňska. Bohužel ani letos to nevyšlo.
S bráchou jsme chtěli projet celé Rusko až k Vladivostoku, navštívit nejhezčí
hlavní město - Moskvu, jenomže je to tu jak za totality, nyní zase nemůžeš cestovat
na Východ. Chtít za vízum 1200 je přehnané, i když bychom to dali, ale komplikace
jsou s pozváním, na kterém do příštího roku zapracujeme. To je ta naše svoboda
cestování, že? Vůbec mě začíná mrzet, že nás polistopadové vlády izolují od Východu,
kam máme se svojí mentalitou nejblíže
Co ti říká slovanská vzájemnost? A
jak je to s národní hrdostí? Myslíš, že máme být nač hrdi? Já myslím, že určitě
máme, ale nic nesmí přejít do extrému...
Myšlenka s slovanské vzájemnosti praví, že se všechny slovanské národy
mají sjednotit a vytvořit tak největší svazový stát. Všichni by měli mít stejná
práva o rozhodování. Vpředu by bylo Rusko, jako jediný stát, který nikdy nebyl nikým
okupován. Opakem byl austroslavismus, který podporoval např. Palacký. Co se týče naší
hrdosti, je to hrůzné! V dnešní době jsou vlastenci označováni za rasisty a extrémní
nacionalisty. Je pravda, že pro někoho národní hrdost znamená pouze žít v oné
zemi, někdo to zase přehání a míchá s fanatismem. Jenomže v dnešní zkažené
populaci nenacházíš ani ty solidární občany, ale ty, co by raději žili v USA, Německu
či Rakousku. Začínám být už skeptický. Nevěřím, že by čeští občané šli do
zbraně, kdyby nás někdo opět napadl. To se budeme raději spoléhat na nějaký pakt a
doufat, že ho "spojenci" dodrží. Podívej se na statistiku, kolik mladých
lidí se hlásí na vojnu! Jestli to takhle půjde dál, tak svou malou suverenitu ztratíme
úplně!
Zajímal by mě také tvůj názor na
chystaný sjezd MMF a SB, připravované demonstrace a policejní přípravy. Co si myslíš
o tzv. "odpůrcích globalizace" - pankáčích a anarchistech, jak jsem někde
četl?
Nejsem ani na jedné straně. Nyní si pořádně uvědomuji, jak se
sjednocování Evropy pro menší státy nebezpečné. Už nyní kazí naše obyčeje západní
vlna, a když otevřeme hranice úplně, náš národ bude stejně stupidní jako je německý.
Budou zkupovat naše továrny, banky a z našeho rodinného stříbra nezbude zhola nic.
Problém je v tom, že ti tzv. odpůrci globalizace jsou vesměs anarchisté a pořádně
nevědí, proti čemu demonstrují. Chtějí se zviditelnit, zařádit si, a k tomu jsou
demonstrace vhodným místem. Zde se musí změnit vláda, pak teprve zmizí to svinstvo!
Teď zpět k hudbě - Jak to vypadá na
mladoboleslavsku? Konají se tam nějaké festiválky? Roste nám tam nějaká naděje
tuzemských hvozdů?
K mému překvapení to tady začíná trošičku žít. V jedné nedaleké
vísce existuje Suicide Machine - zatím natočili jedno demo. Ale hlavním klenotem, který
zde vzrostl, je Providence. Hlavní člen je původem Jugoslávec a právě tam založil
tuto kapelu. Ovšem zde, v Mladé Boleslavi, s ní dosáhl větší úspěch. Natočili pár
demáčů a nyní promoCD, které rozeslali po labelech. Jeden velký label se jim ozval a
nabídl jim vydání CD, ale teď si nepamatuji, jak se jmenuje... fakt nevím. Jakmile
jim to vyjde, určitě se o nich dozvíš. Je škoda, že frontman přestal zpívat česky,
neboť měl takový krásný jugoslávský přízvuk. S koncertama je to tady hodně bídné,
ale občas se něco objeví v nějaké zapadlé dědině. Když chceš vyrazit na něco pořádného,
musíš jet do Turnova, Trutnova, Kolína nebo Jičína.
Samozřejmě se musím zeptat na naši
oblíbenou otázku: Tvoje zkušenosti s tekutinou nazvanou rum? Piješ nebo ne? Komu nevoní
rum, tomu nevoní práce... (ha,ha)
Ha,ha! Jednou jsem se napil tohoto "svinstva" a naprosto jsem
neudržel nad sebou kontrolu. Jednoznačně nejlepším nápojem je plnotučné mléko z
krav či koz, kterého vypiji 4 litry denně. Ovšem na pitkách či koncertech dávám přednost
černému pivu, slivovici a vodce.
Ještě se musím zeptat na tvoje zkušenosti
s poštou. (Jistě píšeš na Ukrajinu i dál.)
Možná tě hodně překvapím, ale na "sovětskou" poštu si
nemohu stěžovat. Dělal jsem výměnné obchody s Rusy, Ukrajincem, Poláky, Lotyšem,
Řekem a také s Němcem - vždy mi balíček došel úplně v pořádku. Hlavní problém
vidím spíše v lidech, kteří se nechávají zastrašit "germánským bubákem",
jenž lidem bulíkuje ruské zlo.
Díky za čas věnovaný R.U.M. zinu. Přeju
to hodně dobrého, spoustu čtenářů a měj se fajn. Jestli chceš něco zveřejnit, máš
možnost... A propó, kdy vyjde další číslo?
Další číslo Moskevské Carevny už nikdy nevyjde. Před měsícem jsem
se rozhodl, že skončím se všemi undergroundovými aktivitami, které jsem dělal z lásky.
Jsem už příliš unavený věčným problémem s kopírováním a dohady s cizími
lidmi. Blíží se mi maturita a já cítím nutnou potřebu oddechnout si. Chtěl bych
hlavně poděkovat mým věrným čtenářům, které bavilo číst mé stránky. Děkuji
Honzovi Holému za vydatné výpomoce, děkuji Ritualu, Mater Monifeře, Septagon Chimeře,
Hydrargyrumu a dalším. Samozřejmě děkuji tobě za prostor k mému vyjádření a děkuji
Aleši Tomkovi, který mě přijal do svého redaktorského týmu magazínu Faust. Z toho
plyne, že úplně neodcházím (škoda, Kapine, že?). Čtenáři, kteří mají rádi můj
styl, si zde jistě přijdou na své. Faust pochází z Nového Města na Moravě a bude
vycházet v disketové formě. Ovšem podle toho, co mi aleš pravil, se všichni můžete
těšit na budoucnost, která vám přinese magazín v pravdě královský.....
Marek
kontakt: Jiří Pleskot, Husova 218, 293 01 Mladá Boleslav, tel.: 0326/734 512