Silně natankovaný „Jazz ´n core“!
Biografie:
Skupina Die Supertankers vznikla v roce 2003 v Ostravě. Ve velice krátké době se
stala neodmyslitelnou součástí místní alternativní scény a je pravidelně zvána
na HC a alternativní festivaly, má za sebou řadu klubových koncertů (Ostrava,
Gliwice, Kraków, Svidník, Frýdek-Místek, Přerov, Havířov, Cizkrajov, Dolný
Smokovec, Těšín, etc.), loni v červenci zahrála také na křtu kultovního
kulturně-společenského časopisu Protimluv.
Soubor povstal z trosek legendární HC formace Applepie Annie. Její pohrobci,
jmenovitě Ondřej Vávra, basová kytara(dříve také Normal Bias) a bubeník Richard
Lorenc (ex Kuřecí nářez a Ostravska drubež), přizvali ke spolupráci přerovského
saxofonistu Vladimíra Adamíru (působil mj. ve skupinách jako Absolutní Bezedno,
Betonová zahrada, Stará dobrá ruční práce, Heparoid aj.), který je znám
příznivcům klubové taneční scény jako DJ Áda. Tato spolupráce se od počátku jeví
jako přínosná a kreativní.
Ostřílení hudebníci v netradiční sestavě (vzpomínáte si na Morphine?) roubují
hard core s jazzem a postupy ze současné taneční scény – za zmínku stojí
především rytmické postupy á la Amon Tobin. Do toho všeho jako by se vracely
dozvuky české undergroundové a alternativní scény. Tato hudebně vyvážená koláž
je ušita z ostinátního, místy až minimalistického hávu, podpořeného střídáním
intenzity a barevnosti zvuku. Die Supertankers, jak už bývá u podobných
seskupení zvykem, si nepotrpí na žánrové škatulky, ale pro pořadatele se
prezentují jako alternative jazzcore band. Hudba je podpořena vtipnými texty v
češtině, němčině, angličtině a polštině (převážně z dílny Martina Kukly). Mezi
oblíbence souboru patří - přes pestrou plejádu interpretů a souborů - mj. Ambush,
Sabot, Morphine,Dunaj, Surrogate a Amon Tobin. Mezi spřízněné soubory Die
Supertankers patří ostravské bandičky Sheeva Yoga a Jack Jumper.
Koncem roku 2004 přichází do DS kytarista Martin „Korál“ Vyorálek (dříve
Dysentry, Erebus, G.G. Pump), nejdříve jako občasně hostující muzikant. Po pár
kreativních zkouškách se stává plnohodnotným členem skupiny. Z jeho příchodem se
stává sound souboru údernějším a hutnějším.
Recenze: DIE SUPERTANKERS
Kapela DIE SUPERTANKERS! To je tedy název pro kapelu! Jistě uznáte, že už
samotné pojmenování zavání šíleností, a to ještě nevíte o tom hlavním. Ostravští
šílenci, milující s určitostí všechny Pattonovy projekty se vytasili s opravdu
velmi odvážnou hudební fůzí. Největší kouzlo jejich prvotní nahrávky je v tom,
že posluchač prakticky nemůže určit, který z hudebních stylů je kapele
nejbližší. Ke slyšení jsou totiž jak ostré hard coreové vypalovačky, tak také
jazzové zádumčivé ukolébavky, naplněné téměř funkovou atmosférou. Promo CD,
které mám k dispozici, začíná cinkavým intrem, aby se posléze přelilo v úvodní
skladbu „Primus“, která je ve velké míře velmi experimentální. Jazzovou partii
roztáčí expresní a zároveň velmi klidná hra saxofonisty, který je podporován
především kytarou, jejíž rify jako by se celkového konceptu skladby vůbec
netýkaly. Ještě větším extrémem je vokalistovo frázovaní, absolutně neladící se
zbytkem. „Rapo-přednes“ je absolutně mimo hudbu a těžko se dá uvěřit tomu, že
tohle všechno není extrémní druh provokace. DIE SUPERTANKERS velmi kamarádí se
svými soukmenovci z kapely SHEEVA YOGA a patrně právě jim věnovali poklidnou
funky-jazzovku stejného jméno. Skladba mi nepřímo dává vzpomenout na slovenské
alternativní pionýry BEZ LADU A SKLADU. Pokud mě poněkud zmatený rozpis skladeb
neklame, tak dalším zářezem je vychytaná grind- hard coreovka „Reggae“, trvající
několik málo vteřin. Vskutku povedené oživení. Následující „Monk“ je opět o něco
experimentálnější zjevení a vskutku by mě zajímalo, jestli skladba přináší
secvičené sekvence, a nebo zda jde o rutinní improvizaci. Nicméně s délkou to
tentokrát hoši malinko přehnali. Osm minut je přece jen až moc, a to ještě
nepočítám další minutu navrch, kterou obstarává téměř plesová vykopávka „Sabot“,
jejíž pasáže jsou někdy až moc uvolněné. „Dechovka“ nakonec opět zalaškuje se
saxofonem a z povzdálí opět zaslechnete něco málo hard coru. DIE SUPERTANKERS
jsou skutečným zjevením, ze kterého vám buď praskne hlava, a nebo si řeknete, že
na tom všem přece jenom něco je. Každopádně je třeba konstatovat, že kapela je
teprve na začátku cesty a těch hluchých míst je na této nahrávce přece jen o
kapánek více, než by se slušelo. Pochvalu však uděluji především už jen z toho
důvodu, že se DIE SUPERTANKERS snaží vyhnout klasickým hudebním konvencím.
Potenciál v jejich hlavách (a rukách) rozhodně doutná! Uvidíme, zda se v
budoucnu dostane také na oheň!
ALLeš
Kontakt: Tomáš „Bury“ Baran, Gen. Píky 22, 702 00, Ostrava 1, buryzone@seznam.cz, www.supertankers.wz.cz